Statistika nuda je...
22/02/09 15:19 Rubrika: Překlady
...má však cenné údaje. Pokud ale překládáte literaturu, je čas začít klesat na mysli. Při brouzdání internetem jsem totiž narazil na tuhle statistiku (odkaz je anglicky a ve formátu .pdf) o příjmech literárních překladatelů v Evropě.
Osobně literaturu nepřekládám, sice jsem jednu knížku načal, ale to je tak napůl do šuplíku a pokud to někdy vyjde, bude to nejspíš můj první a poslední literární překlad. Zároveň vím, že překládat (tedy dobře překládat) literaturu je dnes v podstatě charita, asi jako učit tlumočení na VŠ. Každopádně když to potom vidíte potvrzeno černé na bílem, je to smutný pohled.
Tady je krátký výběr nejzajímavějších informací ze statistiky:
- méně než jedna polovina překladatelů literatury v ČR jsou “profesionálové”
- co do počtu překladatelů literatury je Česká republika pátá v Evropě
- exituje nepřímá úměra mezi velikostí země a poměrem přeložené literatury k literatuře domácí (nejvyšší poměr v Evropě: ČR a Slovensko - 80 % vydané beletrie jsou překlady - tady by mě zajímalo, jestli je to nedostatečnou domácí produkcí, nebo bohatou překladatelskou tradicí naší kultury - asi to bude obojím)
- Sazby vyplácené za překlad literatury v České republice jsou nejnižší v celé Evropě. (i na Slovensku jsou vyšší. Pro srovnání - nejnižší sazby v Belgii a v Norsku jsou desetkrát vyšší než v ČR, v Německu pětkrát vyšší, v Itálii ani ne dvakrát vyšší, na Slovensku vyšší asi o 10 %.)
- Skutečně vyplácená nejnižší sazba za překlad v ČR je nižší než nejnižší sazba doporučená profesní asociací (v ČR asi JTP)
- překladatelé v Litvě nedostanou ani korunu, dokud není knížka na trhu (v mnoha zemích Západní Evropy dostane překladatel půlku ceny již při podpisu smlouvy a zbytek při dodání překladu, v ČR půlku při dodání překladu a půlku po vydání knížky)
- příjmy literárního překladatele v ČR dosahují 19 % průměrné kupní síly českého občana (což zní strašně, ale nesmíme zapomenout na první bod - překlad literatury je hlavní výdělečnou činností méně než poloviny překladatelů literatury).
- Průměrná roční produkce českého literárního překladatele činí 1.000 normostran za rok (což si myslim, že je opět vzhledem k prvnímu bodu hodně, neumim si představit, že bych přišel z práce od soustruhu domů a ještě si tak pro radost přeložil pět normostran denně).
Tuhle statistiku by měl vidět ten člověk, kterej mě onehdá v jedný kavárně školil, že Kundera má pravdu, český překlady jsou strašný a je nutný číst všechno v originále. Podle mě by překlady vypadaly úplně jinak, kdyby za ně překladatel nedostával stovku za stránku. Takže asi tak.
Osobně literaturu nepřekládám, sice jsem jednu knížku načal, ale to je tak napůl do šuplíku a pokud to někdy vyjde, bude to nejspíš můj první a poslední literární překlad. Zároveň vím, že překládat (tedy dobře překládat) literaturu je dnes v podstatě charita, asi jako učit tlumočení na VŠ. Každopádně když to potom vidíte potvrzeno černé na bílem, je to smutný pohled.
Tady je krátký výběr nejzajímavějších informací ze statistiky:
- méně než jedna polovina překladatelů literatury v ČR jsou “profesionálové”
- co do počtu překladatelů literatury je Česká republika pátá v Evropě
- exituje nepřímá úměra mezi velikostí země a poměrem přeložené literatury k literatuře domácí (nejvyšší poměr v Evropě: ČR a Slovensko - 80 % vydané beletrie jsou překlady - tady by mě zajímalo, jestli je to nedostatečnou domácí produkcí, nebo bohatou překladatelskou tradicí naší kultury - asi to bude obojím)
- Sazby vyplácené za překlad literatury v České republice jsou nejnižší v celé Evropě. (i na Slovensku jsou vyšší. Pro srovnání - nejnižší sazby v Belgii a v Norsku jsou desetkrát vyšší než v ČR, v Německu pětkrát vyšší, v Itálii ani ne dvakrát vyšší, na Slovensku vyšší asi o 10 %.)
- Skutečně vyplácená nejnižší sazba za překlad v ČR je nižší než nejnižší sazba doporučená profesní asociací (v ČR asi JTP)
- překladatelé v Litvě nedostanou ani korunu, dokud není knížka na trhu (v mnoha zemích Západní Evropy dostane překladatel půlku ceny již při podpisu smlouvy a zbytek při dodání překladu, v ČR půlku při dodání překladu a půlku po vydání knížky)
- příjmy literárního překladatele v ČR dosahují 19 % průměrné kupní síly českého občana (což zní strašně, ale nesmíme zapomenout na první bod - překlad literatury je hlavní výdělečnou činností méně než poloviny překladatelů literatury).
- Průměrná roční produkce českého literárního překladatele činí 1.000 normostran za rok (což si myslim, že je opět vzhledem k prvnímu bodu hodně, neumim si představit, že bych přišel z práce od soustruhu domů a ještě si tak pro radost přeložil pět normostran denně).
Tuhle statistiku by měl vidět ten člověk, kterej mě onehdá v jedný kavárně školil, že Kundera má pravdu, český překlady jsou strašný a je nutný číst všechno v originále. Podle mě by překlady vypadaly úplně jinak, kdyby za ně překladatel nedostával stovku za stránku. Takže asi tak.
|