Hned na začátek upozornění: pokud na tomto místě čekáte nějakou objektivní reportáž z letošních Jeronýmových dnů, doporučuju website Jednoty tlumočníků a překladatelů, která tuto akci organizuje. Tady se budou rozebírat pocity. Předem taky upozorňuju, že nejsem členem JTP. Tento příspěvek není ničím víc než jen pár střípky a postřehy, které jsem na letošní akci posbíral.

1. Veletrh

První věc, která mě vždy překvapí (toto byly asi moje čtvrté Jeronýmovy dny), je komorní povaha celé akce. Říkám si, jak je vlastně ta "překladatelská obec" veliká? Jeronýmovy dny by v ideálním světě měly být "veletrhem", kde se budou představovat ty největší firmy a bojovat o klienty. Kde byl letos stánek Microsoftu? Kde byli výrobci počítačů s multimediálními prezentacemi? Kde se schovává Steve Jobs, nebo aspoň Fake Steve Jobs?

Ve skutečnosti spíš JD připomínají bazar. Nedávno jsem někomu vyprávěl, jak jsem jako malý v osmdesátých letech s tátou jezdil na ilegální burzy s LPčkama. Vždycky se jelo někam na louku za Prahu, lidi rozbalili deky a vyložili na ně zboží - LP z druhý ruky nebo nový, většinou ze Západu - Beatles, Rolling Stones, Modern Talking atd.... Taky se prodávaly prázdný kazety a pásky, který nebyly Emgeton. Pak se objevili policajti a všichni utekli do nejbližšího lesa. JD vypadá podobně, jen bez toho utíkání. Možná je to tím, že se v hlavní hale už několik let odehrává prodej knížek z druhé ruky. Nevím. Ale ani ty stánky vydavatelů slovníků nejsou nijak výstavní - stůl, na něm knížky s cenovkama (slevy až 10 %!!!), za stolem znuděnej prodavač. Celkově mám pocit, že se na JD zastavil čas - pokaždý je to to samý a nevím, jestli je to vlastně uklidňující, nebo mě to rozčiluje.

2. Hip-hop battle

Lidi na JD jsem si pracovně rozdělil na dvě skupiny: "old school" a "new school". Já samozřejmě patřím do new school. New school jsou moji spolužáci z ÚTRL. Těch je tam pokaždé spousta. Old school jsou starší překladatelé, asi dlouhodobí členové JTP. Nevím jak ostatní, ale já na JD vždy intenzivně vnímám generační rozdíly mezi překladateli. Já osobně jsem s výjimkou pana Čondáka a profesorů z ÚTRL, které ale nevnímám jako old school, nikdy s žádným členem Old School na JD nemluvil, ani jsem neviděl žádné zanícené přesgenerační debaty na chodbách. Zdá se mi, že obě generace koexistují paralelně vedle sebe, ale bez styčných bodů. Možná ale taky mylně interpretuju rozdíl mezi studenty a živnostníky, nevím, nechci, aby tohle rozdělení vyznělo nějak krutě.

Jednou z věcí, která podle mě old a new school rozděluje, je Evropská unie. Všichni moji spolužáci, se kterými jsem se letos na JD setkal, buď pracovali, pracují nebo se chystají pracovat pro EU. Naopak u starší generace překladatelů vždy vnímám jistou euroskepsi (např. poslední příspěvek v rámci prezentace CEPRESu byl hodně euroskeptický) nebo aspoň "legraci" na její úkor (viz foto).



3. Nuda v Praze

JD jsou vždy obecně dost nudné, ale to asi vyplývá z toho, že překladatelství není nijak fascinující obor, co si budeme povídat. Přijde mi, že tlumočnické semináře jsou vždy zajímavější než ty překladatelské, ale to je možná tím, že kvalita tlumočení není tak jednoduše měřitelná jako kvalita překladu, takže tlumočnické semináře se zaměřují víc na proces a strategie, což je podle mě vždy zajímavější. Překladatelské semináře skoro vždy skončí kritizováním překladů, které se na trhu objevují, a to opravdu nesnášim. Dvacet lidí se v teplé místnosti sejde, aby se smálo jiným překladatelům, co že to vyplodili za hrůzy - aniž by znali kontext vzniku daného překladu, co třeba později změnil editor atd. Hahaha, nám by se tohle nikdy nestalo. Vážně?

A pak jsou tu technologické semináře - CAT softwary atd. Buď něco nefunguje (počítač, projektor, obojí), nebo se celý seminář změní v linku technické podpory, kde se uživaté ptají, proč jim doma něco nefunguje. Nebo se to zvhrne v představování nějbláznivějších technologií, které však nemají v praxi skoro žádné využití.

Závěr.

Možná tady zobecňuju vlastní zážitky na celou akci. Možná se jiní na JD skvěle baví. Možná očekávám něco, co je v podstatě nesplnitelné. Ale přijde mi, že by Jeronýmovy dny potřebovaly to, co mé kamarádce doporučuje její francouzský kadeřník: (vyslovuj s francouzským přízvukem) "more air - more volume".

Jak jste se na JD bavili vy?

PS: Jediná prezentace, která mě skutečně zaujala, byla ta o CEPRESu. Někdy o tom napíšu víc.