Co týden dal
Co týden dal IX
05/10/10 09:19
Několik maličkostí, které nevydají na samostatný příspěvek:
1. Nejdřív jedna technická: korpus anglických překladů české legislativy nefunguje. Před necelým měsícem jsem dostal e-mail od hostitelské služby, že se mi moc omlouvají a že někdo hacknul skoro všechny stránky, které byly na jejich serveru uloženy, a to včetně zálohy (co byste chtěli za 50,- Kč na měsíc, že), takže jsem musel nahrát celou webovou stránku znovu. Bohužel jsem však neměl zálohu wiki stránek s překlady zákonů, což znamená, že to musím celé nahrát znovu. Možná byste se divili (stejně jako já), ale podle statistik je korpus asi třetí nejnavštěvovanější sekcí této stránky (vede blog a stránka se vzory překladů zdarma), takže to někdo opravdu používá. Nevím, jak dlouho mi bude nahrání nového wiki systému trvat, moc mi to nejde (a je to strašná nuda). Nevíte někdo o nějakém alternativním způsobu nahrání textů na web, aby to bylo přehledné a dalo se v tom dobře vyhledávat?
2. Jedna osobní: ve čtvrtek 30.9. jsme si připomněli Mezinárodní den překladu (a když píšu “připomněli”, samozřejmě tím myslím, že jsem se o tom dozvěděl úplnou náhodou v mailu od kolegyně). Jak jste to oslavili? Já jsem byl s přáteli a se spolužáky z ÚTRL na grilování - zašel jsem do řeznictví Kšáňa a syn, kde jsem zcela podlehl milému, leč asertivnímu jednání p. Kšáni st. a nakoupil masa tolik, že jsem večer tradičně zakončil pitím mátového čaje a hlubokým oddechováním...
3. V pátek 15. října se v Justiční akademii koná konference o překladech pro EU. Odkaz na program je tady. Přemýšlím, že bych zašel, i když 1.200,- Kč je docela dost, když nevím, zda se tam dozvím něco nového. Jdete tam někdo?
4. O víkendu jsem byl na výstavě World Press Photo. Mají tam moc hezkou cedulku:
Howgh.
1. Nejdřív jedna technická: korpus anglických překladů české legislativy nefunguje. Před necelým měsícem jsem dostal e-mail od hostitelské služby, že se mi moc omlouvají a že někdo hacknul skoro všechny stránky, které byly na jejich serveru uloženy, a to včetně zálohy (co byste chtěli za 50,- Kč na měsíc, že), takže jsem musel nahrát celou webovou stránku znovu. Bohužel jsem však neměl zálohu wiki stránek s překlady zákonů, což znamená, že to musím celé nahrát znovu. Možná byste se divili (stejně jako já), ale podle statistik je korpus asi třetí nejnavštěvovanější sekcí této stránky (vede blog a stránka se vzory překladů zdarma), takže to někdo opravdu používá. Nevím, jak dlouho mi bude nahrání nového wiki systému trvat, moc mi to nejde (a je to strašná nuda). Nevíte někdo o nějakém alternativním způsobu nahrání textů na web, aby to bylo přehledné a dalo se v tom dobře vyhledávat?
2. Jedna osobní: ve čtvrtek 30.9. jsme si připomněli Mezinárodní den překladu (a když píšu “připomněli”, samozřejmě tím myslím, že jsem se o tom dozvěděl úplnou náhodou v mailu od kolegyně). Jak jste to oslavili? Já jsem byl s přáteli a se spolužáky z ÚTRL na grilování - zašel jsem do řeznictví Kšáňa a syn, kde jsem zcela podlehl milému, leč asertivnímu jednání p. Kšáni st. a nakoupil masa tolik, že jsem večer tradičně zakončil pitím mátového čaje a hlubokým oddechováním...
3. V pátek 15. října se v Justiční akademii koná konference o překladech pro EU. Odkaz na program je tady. Přemýšlím, že bych zašel, i když 1.200,- Kč je docela dost, když nevím, zda se tam dozvím něco nového. Jdete tam někdo?
4. O víkendu jsem byl na výstavě World Press Photo. Mají tam moc hezkou cedulku:
Howgh.
|
Co týden dal VIII
05/03/10 10:16
Dnešní vydání bude trochu rozvolněnější, protože psát jenom o překladu je celkem nuda, co si budeme povídat (a navíc těch zpráv není tolik). Při psaní tohoto blogu se inspiruji dvěma konkrétními blogy, které oběma čtenářům a čtenářkám (sakra - je to správně? Před nedávnem jsem se rozhodl, že budu psát genderově vyváženě, ale moc velkou jistotou v tomhle směru zatím neoplývám) doporučuji - Secret Diary of Fake Steve Jobs a blog, resp. sloupek amerického filmového kritika Rogera Eberta, a ti taky nepíšou jenom o počítačích, resp. o filmech. Takže tak.
Nová verze prohlížeče Google Chrome, živě.cz
Google přichází s novou verzí svého webového prohlížeče, který má v sobě zabudovanou funkci automatického překladače webových stránek. Jestli jsem to pochopil správně, funguje to tak, že si v nastaveních zadáte svůj výchozí jazyk, např. češtinu, a pak naťukáte třeba stránku New York Times, prohlížeč ji prožene servery a databázemi Google Translate a vám se místo originálu zobrazí rovnou překlad stránky v češtině. Takže vlastně nejde o novou funkci, jen o integraci služby Google Translate přímo do prohlížeče. Jsem zvědavej, jak to bude fungovat, jestli se jim třeba nerozpadne formátování stránky (i když je pravda, že strojové překlady asi budou přibližně stejně dlouhé jako originály, nebo je to mylný předpoklad? Zajímavý námět na translatologickou diplomku?).
Pohled na “druhou stranu barikády”, blog.sme.sk
Zajímavý pohled člověka, který překládal Facebook do slovenštiny. Je to samozřejmě lehce heroizující pohled, který si asi moc sympatií mezi profesionálními překladateli nezíská. Jak už jsem tu jednou psal, já se moc “crowdsourcingem” a “fanslations” (na tento termín mě upozornila profesorka Jettmarová z ÚTRL - a pak že nemá prst na tepu doby) ohrožen necítím, neumím si totiž představit, že by nějaká advokátní kancelář dokázala získat dostatek fanoušků, kteří by pro ni zdarma překládali třeba memoranda, navíc by asi těžko právníci svěřovali důvěrné materiály nějaké internetové komunitě, ovšem co třeba lokalizace softwaru? Nebo titulkování filmů? Dnes máte na netu film i s českými titulky dřív, než se u nás objeví v kinech. Umím si klidně představit, že toho studia mohou využít - chcete vidět novýho Spidermana dřív, než všichni ostatní? Přihlaste se tady na tuhle stránku a film si prohlídněte, pokud jste fanoušek série, máte jedinečnou možnost podílet se na překladu! Pevně věřím, že za tejden by to bylo přeložený. Otázkou zůstává kvalita překladu, ale vzhledem k cenám, které se za titulky dnes platí, se zdá, že je to distributorům celkem jedno...
Výroční zpráva fondu Berkshire Hathaway, bershirehathaway.com (soubor ve formátu .pdf)
Už jsem tady o tom před rokem psal - snad jediná výroční zpráva společnosti psaná v ich-formě. Je to podobné jako s webovými stránkami advokátních kanceláří - v době, kdy se výroční zprávy a další výkazy společností podobají jedna druhé jako vejce vejci, jde o velmi vítanou změnu. Přístup Warrena Buffeta k propagaci je mi celkově sympatický. Podívejte se třeba na hlavní stránku fondu. Bomba z roku 1995. Žádnej flash, videa, fotky bělocha, černocha a asiatky, jak se na sebe křečovitě smějí v konferenční místnosti, jenom text (a navíc v Times New Roman!). Tihle lidi si na nic nehrají. Taky jde o jedinou výroční zprávu, u které mám pocit, že ji opravdu psal ředitel společnosti. (Líbí se mi i detaily, např. doporučené obchody a restaurace v okolí sálu, kde se bude konat valná hromada.)
Books in the Age of the iPad, craigmod.com
Docela zajímavej článek o designu knih a o tom, zda digitalizace ohrožuje vydavatele klasických, tištěných knih. Je pravda, že si nepamatuju, kdy jsem si naposledy koupil knihu, která nebyla paperback (to platí zvlášť o cizojazyčných knihách). Vím, že třeba Baobab (nebo jak se to nakladatelství jmenuje) pořád vydává “hezké” knihy, nedávno jsem jednu držel v ruce, byla vytištěná na kvalitním papíře, použitý font byl moc pěkný, ale přijde mi, že “hezkých” knih je stále míň a míň. Z tohoto pohledu přechod “na digitál” opravdu může tradiční knihu zničit, protože tradiční kniha (paperback) není moc uživatelsky přívětivá (příklad: teď jsem četl The God Delusion od Richarda Dawkinse, je to poměrně tlustý paperback a ten text byl tak blízko vazby, že jsem při čtení musel neustále palci stránky rozevírat, prakticky nešlo číst a držet knihu v jedné ruce. Bylo to dost únavné, navíc nešlo o vadný kus - v knihkupectví jsem si toho všiml hned, ale bylo to stejné u všech vystavených kusů). Zároveň jsem ale pořád k možnosti přečíst si celou knihu na obrazovce lehce skeptický, navíc všechny chyby paperbacků jsou zároveň jejich výhodou - je to knižní fast food, strčíte je do kapsy, můžete se k nim chovat hrubě, házet s nimi, snídat nad nimi, aniž byste měli velký pocit viny. Tak nevím...
Nová verze prohlížeče Google Chrome, živě.cz
Google přichází s novou verzí svého webového prohlížeče, který má v sobě zabudovanou funkci automatického překladače webových stránek. Jestli jsem to pochopil správně, funguje to tak, že si v nastaveních zadáte svůj výchozí jazyk, např. češtinu, a pak naťukáte třeba stránku New York Times, prohlížeč ji prožene servery a databázemi Google Translate a vám se místo originálu zobrazí rovnou překlad stránky v češtině. Takže vlastně nejde o novou funkci, jen o integraci služby Google Translate přímo do prohlížeče. Jsem zvědavej, jak to bude fungovat, jestli se jim třeba nerozpadne formátování stránky (i když je pravda, že strojové překlady asi budou přibližně stejně dlouhé jako originály, nebo je to mylný předpoklad? Zajímavý námět na translatologickou diplomku?).
Pohled na “druhou stranu barikády”, blog.sme.sk
Zajímavý pohled člověka, který překládal Facebook do slovenštiny. Je to samozřejmě lehce heroizující pohled, který si asi moc sympatií mezi profesionálními překladateli nezíská. Jak už jsem tu jednou psal, já se moc “crowdsourcingem” a “fanslations” (na tento termín mě upozornila profesorka Jettmarová z ÚTRL - a pak že nemá prst na tepu doby) ohrožen necítím, neumím si totiž představit, že by nějaká advokátní kancelář dokázala získat dostatek fanoušků, kteří by pro ni zdarma překládali třeba memoranda, navíc by asi těžko právníci svěřovali důvěrné materiály nějaké internetové komunitě, ovšem co třeba lokalizace softwaru? Nebo titulkování filmů? Dnes máte na netu film i s českými titulky dřív, než se u nás objeví v kinech. Umím si klidně představit, že toho studia mohou využít - chcete vidět novýho Spidermana dřív, než všichni ostatní? Přihlaste se tady na tuhle stránku a film si prohlídněte, pokud jste fanoušek série, máte jedinečnou možnost podílet se na překladu! Pevně věřím, že za tejden by to bylo přeložený. Otázkou zůstává kvalita překladu, ale vzhledem k cenám, které se za titulky dnes platí, se zdá, že je to distributorům celkem jedno...
Výroční zpráva fondu Berkshire Hathaway, bershirehathaway.com (soubor ve formátu .pdf)
Už jsem tady o tom před rokem psal - snad jediná výroční zpráva společnosti psaná v ich-formě. Je to podobné jako s webovými stránkami advokátních kanceláří - v době, kdy se výroční zprávy a další výkazy společností podobají jedna druhé jako vejce vejci, jde o velmi vítanou změnu. Přístup Warrena Buffeta k propagaci je mi celkově sympatický. Podívejte se třeba na hlavní stránku fondu. Bomba z roku 1995. Žádnej flash, videa, fotky bělocha, černocha a asiatky, jak se na sebe křečovitě smějí v konferenční místnosti, jenom text (a navíc v Times New Roman!). Tihle lidi si na nic nehrají. Taky jde o jedinou výroční zprávu, u které mám pocit, že ji opravdu psal ředitel společnosti. (Líbí se mi i detaily, např. doporučené obchody a restaurace v okolí sálu, kde se bude konat valná hromada.)
Books in the Age of the iPad, craigmod.com
Docela zajímavej článek o designu knih a o tom, zda digitalizace ohrožuje vydavatele klasických, tištěných knih. Je pravda, že si nepamatuju, kdy jsem si naposledy koupil knihu, která nebyla paperback (to platí zvlášť o cizojazyčných knihách). Vím, že třeba Baobab (nebo jak se to nakladatelství jmenuje) pořád vydává “hezké” knihy, nedávno jsem jednu držel v ruce, byla vytištěná na kvalitním papíře, použitý font byl moc pěkný, ale přijde mi, že “hezkých” knih je stále míň a míň. Z tohoto pohledu přechod “na digitál” opravdu může tradiční knihu zničit, protože tradiční kniha (paperback) není moc uživatelsky přívětivá (příklad: teď jsem četl The God Delusion od Richarda Dawkinse, je to poměrně tlustý paperback a ten text byl tak blízko vazby, že jsem při čtení musel neustále palci stránky rozevírat, prakticky nešlo číst a držet knihu v jedné ruce. Bylo to dost únavné, navíc nešlo o vadný kus - v knihkupectví jsem si toho všiml hned, ale bylo to stejné u všech vystavených kusů). Zároveň jsem ale pořád k možnosti přečíst si celou knihu na obrazovce lehce skeptický, navíc všechny chyby paperbacků jsou zároveň jejich výhodou - je to knižní fast food, strčíte je do kapsy, můžete se k nim chovat hrubě, házet s nimi, snídat nad nimi, aniž byste měli velký pocit viny. Tak nevím...
Co týden dal VII
26/02/10 12:28
Tentokrát za trochu delší časové období...
Dán dostal pětku z němčiny, Google mu přeložil domácí úkol do holandštiny, idnes.cz
Tahle zpráva se objevila v médiích poměrně nedávno - dánský školák si chtěl nechat přeložit domácí úkol do němčiny pomocí služby Google Translate, jenže se spletl a místo němčiny vybral holandštinu, takže dostal kuli. Tato zpráva by měla vyvolat pozornost zejména v překladatelské agentuře Kadlec, o které jsem tu nedávno psal (mimochodem, věděli jste, že tuto agenturu “doporučuje seznam.cz”? Stačí kliknout na předchozí odkaz a podívat se na text v horním panelu prohlížeče, jsou to fakt vykukové). Google Translate vlastně staví na hlavu teorii Jiřího Levého, otce i matky české translatologie, že překlad je “rozhodovací proces” (a spolužáci mě teď omluví, popíšu tady, co si z toho pamatuju, klidně mě opravte). Levý postuloval, že překlad je proces, jenž se skládá z po sobě jdoucích překladatelských rozhodnutí, přičemž každé rozhodnutí determinuje to další. Takže např. první rozhodnutí je zakázku vůbec přijmout, další rozhodnutí je např. dodržovat normu cílové kultury, což ovlivní výběr strategie na ose volnost - doslovnost, což ovlivní terminologii i syntax atd. atd. (opakuji, nechytejte mě za slovo, je to moje hodně zkrácená interpretace). Ovšem při překladu “á la Kadlec” jsou rozhodnutí v podstatě jen tři: 1. přijmout zakázku - 2. rozhodnout se, že to udělám pomocí Google Translate a budu si za to účtovat peníze - 3. (ta nejrizikovější část) vybrat správný jazyk služby Google Translate. Kolem místa posledního spočinutí translatologického velikána by citlivé přístroje jistě zaznamenaly mírnou, zdánlivě seismickou činnost, jelikož JL se nejspíš obrací v hrobě.
Znalostní báze Microsoftu je kompletně v češtině, channelworld.cz
Krátká zpráva o tom, že Microsoft mimo 7.000 článků své znalostní databáze (tipuji, že jde o řešení problémů, návody, tutorialy atd.?) přeložených do češtiny nyní nabízí i 250.000 článků lokalizovaných pomocí strojového překladu. Překlad prý “obsahuje chyby ve skloňování slov, skladbě vět nebo v gramatice”.
Nicméně děsí mě následující odstavec:
Dán dostal pětku z němčiny, Google mu přeložil domácí úkol do holandštiny, idnes.cz
Tahle zpráva se objevila v médiích poměrně nedávno - dánský školák si chtěl nechat přeložit domácí úkol do němčiny pomocí služby Google Translate, jenže se spletl a místo němčiny vybral holandštinu, takže dostal kuli. Tato zpráva by měla vyvolat pozornost zejména v překladatelské agentuře Kadlec, o které jsem tu nedávno psal (mimochodem, věděli jste, že tuto agenturu “doporučuje seznam.cz”? Stačí kliknout na předchozí odkaz a podívat se na text v horním panelu prohlížeče, jsou to fakt vykukové). Google Translate vlastně staví na hlavu teorii Jiřího Levého, otce i matky české translatologie, že překlad je “rozhodovací proces” (a spolužáci mě teď omluví, popíšu tady, co si z toho pamatuju, klidně mě opravte). Levý postuloval, že překlad je proces, jenž se skládá z po sobě jdoucích překladatelských rozhodnutí, přičemž každé rozhodnutí determinuje to další. Takže např. první rozhodnutí je zakázku vůbec přijmout, další rozhodnutí je např. dodržovat normu cílové kultury, což ovlivní výběr strategie na ose volnost - doslovnost, což ovlivní terminologii i syntax atd. atd. (opakuji, nechytejte mě za slovo, je to moje hodně zkrácená interpretace). Ovšem při překladu “á la Kadlec” jsou rozhodnutí v podstatě jen tři: 1. přijmout zakázku - 2. rozhodnout se, že to udělám pomocí Google Translate a budu si za to účtovat peníze - 3. (ta nejrizikovější část) vybrat správný jazyk služby Google Translate. Kolem místa posledního spočinutí translatologického velikána by citlivé přístroje jistě zaznamenaly mírnou, zdánlivě seismickou činnost, jelikož JL se nejspíš obrací v hrobě.
Znalostní báze Microsoftu je kompletně v češtině, channelworld.cz
Krátká zpráva o tom, že Microsoft mimo 7.000 článků své znalostní databáze (tipuji, že jde o řešení problémů, návody, tutorialy atd.?) přeložených do češtiny nyní nabízí i 250.000 článků lokalizovaných pomocí strojového překladu. Překlad prý “obsahuje chyby ve skloňování slov, skladbě vět nebo v gramatice”.
Nicméně děsí mě následující odstavec:
“Výrobce tvrdí, že studie, které prováděl v minulosti, dokazují schopnost uživatelů díky strojově přeloženému textu zvládnout problémy vyřešit téměř stejně úspěšně jako s profesionálně přeloženým textem. Microsoft nicméně překládací software dále zdokonaluje a v budoucnu chce zapojit i samotné uživatele, kterým umožní opravovat špatně přeložená spojení. Profesionální překlady do budoucna zachová pouze u několika strategických oblastí, jako je například bezpečnost.”
Takže další společnost najíždí na schéma strojový překlad - crowdsourcing. Trh se asi opravdu začíná silně diferencovat, doufám, že budu vždy stát na té správné straně. Otázkou zůstává, zda tím překladatelé skutečně přicházejí o práci. Stále se utěšuji myšlenkou, že takto (strojově) překládané texty by jinak zůstaly bez lokalizace, takže žádný překladatel kvůli stroji o práci vlastně nepřichází. Ale jasně to odráží současný trend, na který myslím upozorňuje Pym: textů určených k lokalizaci je čím dál tím víc, zároveň si však zadavatelé začínají uvědomovat, že to něco stojí... (viz například následující článek:)
Unijní patent spásu nepřinese, varují odborníci, businessinfo.cz
Tohle je ale opravdu oříšek - když si chcete nechat zapsat patent Společenství, musíte předložit popis patentu ve všech 23 oficiálních jazycích EU, což náklady na patentovou přihlášku neskutečně prodražuje zejména u složitějších patentů. Existují hlasy, které volají po zrušení této povinnosti, na druhou stranu by se tím diskriminovali ostatní přihlašovatelé, protože by se ve svém rodném jazyce nedozvěděli, že jejich přihláška koliduje s již existujícím patentem. Já jsem samozřejmě pro zachování povinnosti překládat, ovšem uznávám, že zajišťovat 22 překladů velmi odborného textu, abych si mohl podat přihlášku jednoho patentu, to musí být opravdu radost...
S čím si ani nejvýkonnější počítač nikdy neporadí, ihned. cz
Pěkný článek, který shrnuje můj názor na strojový překlad. Jen mě zaráží, že je v sekci “cestování”...
Jak se stát profesionálním překladatelem?, ihned.cz
Návod v kostce: 1. nauč se jazyk. 2. vystuduj překladatelství. 3. najdi si specializaci. 4. nabídni své služby levně agentuře Zelenka.
Co týden dal VI
23/10/09 09:52
Twitter bude překládán svými uživateli do dalších jazyků, Computerworld.cz
Po Facebooku a LinkedIn další případ crowdsourcingu. Doufám, že se tahle praxe nerozšíří i mimo sociální sítě a podobné weby. Já se tedy ohrožen (zatím) necítím - neumím si představit, že by dnes jakákoli advokátní kancelář získala dostatek fanoušků, kteří by pro ni překládali poměrně dost odborné texty zadarmo.
Falešný překlad do arabštiny stál místo velitele armády, Týden.cz
Příběh jak ze špionážního filmu, ale spíš "Po přečtení spalte" než “Bourne Identity” - dánská armáda chtěla zabránit vydání autobiografické knihy bývalého příslušníka elitních jednotek, tak její elektronickou verzi projela překladačem, uložila ji na web a odkaz poskytla médiím jako důkaz, že se o knihu zajímá al-Kajdá. Ovšem podvod byl záhy odhalen - text v arabštině nedával absolutně žádný smysl a soubor navíc obsahoval elektronický podpis IT oddělení armády. Dobrá práce.
Klaus v Moskvě svou knihou bodoval. S podporou Lukoilu, Aktuálně.cz
Překlad Klausova eposu Modrá, nikoli zelená planeta do ruštiny zaplatila ruská ropná společnost Lukoil. Fair enough.
Michal Šíma: Eurosport nemá problém vysílat i přenosy z České republiky, DigiZone.cz
Rozhovor s vedoucím redakce české verze Eurosportu, který se také zmiňuje o tlumočení: "Když Eurosport vysílá moderovaný program, můžeme poslat do komentátorské kabiny tlumočníka, který ale nemá ale pro sportovní diváky ideální projev, ani faktografický základ. Druhou možností je nechat tlumočit naše komentátory, kteří v drtivé většině angličtině dobře rozumí, ale nedá se všechno tlumočit „online“. Zatím to řešíme tak, že ten překlad dělají komentátoři, kteří se snaží krátce a rychle sumarizovat to, o čem se na obrazovce mluví. Nejde tedy o simultánní překlad v právem smyslu slova, ale spíš o reprodukci."
Jojo. Když jsme se na škole učili tlumočit, tak jednou z pouček bylo, že nesmíte nikdy mlčet, protože posluchač vám přestane věřit. Proto je pevnou součástí (alespoň mé) tlumočnické práce taková vágní, nic závazného neříkající fabulace, která nastupuje v momentě, když vám něco uniklo, nebo když vám najednou dojdou informace, ale potřebujete dokončit větu (moje oblíbená figurka: "...a to je také důležité.").
Tlumočení sportovních komentářů je podle mě ta nejjednodušší práce na světě (za předpokladu, že máte pořady podobného typu nakoukány), protože si plně vystačíte právě s ouhle fabulací a nikdo nic nepozná. Několikrát jsem byl svědkem "tlumočení" českých komentátorů na Eurosportu a vypadalo to asi takhle:
Sportovec po zápase: krátká promluva v podstatě na jakékoli téma.
Komentátor: nehledě na obsah originálu řada všeobecných klišé ze sportu, která se hodí na právě proběhlý zápas (namátkou: "Soupeř byl dnes nad naše síly." - "Měli jsme i trochu toho štěstíčka." - "Dnes nám soupeř dal lekci z efektivity.” - “Odveta je stále otevřená." - "Z Nou Campu si neodvážíte body každý den." atd.). Prostě krátký popis zápasu vložený do úst sportovce. Voilá! A pak že je to těžký!
(Opravdové tlumočení sportovce ale musí být totální tragédie. Vzpomínám si na tlumočení po zápase nějakého Eura: ihned po závěrečném hvizdu přišel k mikrofonu Zinedine Zidane (na snímku atakuje Chiraka svým oblíbeným způsobem), kouřilo se ještě z něho, byl celej zadejchanej - a to asi ani v klidu nebude Zidane vyhrávat žádné recitační soutěže - a něco strašně rychle říkal. Chudák pani tlumočnice se zmohla jen na hesitační pauzy a závěrečné rozloučení, takže celé tlumočení znělo asi takhle: "Eeeeeeeeeh..... aaaaaaaah....... ooooooooohhhhhh.... eeeeeeeeeeeeh.... aaaaaaaaaah.... Taky děkuji. Nashledanou." Celé to trvalo asi minutu a půl, ale pro tu tlumočnici to muselo být trauma na celý život.)
Po Facebooku a LinkedIn další případ crowdsourcingu. Doufám, že se tahle praxe nerozšíří i mimo sociální sítě a podobné weby. Já se tedy ohrožen (zatím) necítím - neumím si představit, že by dnes jakákoli advokátní kancelář získala dostatek fanoušků, kteří by pro ni překládali poměrně dost odborné texty zadarmo.
Falešný překlad do arabštiny stál místo velitele armády, Týden.cz
Příběh jak ze špionážního filmu, ale spíš "Po přečtení spalte" než “Bourne Identity” - dánská armáda chtěla zabránit vydání autobiografické knihy bývalého příslušníka elitních jednotek, tak její elektronickou verzi projela překladačem, uložila ji na web a odkaz poskytla médiím jako důkaz, že se o knihu zajímá al-Kajdá. Ovšem podvod byl záhy odhalen - text v arabštině nedával absolutně žádný smysl a soubor navíc obsahoval elektronický podpis IT oddělení armády. Dobrá práce.
Klaus v Moskvě svou knihou bodoval. S podporou Lukoilu, Aktuálně.cz
Překlad Klausova eposu Modrá, nikoli zelená planeta do ruštiny zaplatila ruská ropná společnost Lukoil. Fair enough.
Michal Šíma: Eurosport nemá problém vysílat i přenosy z České republiky, DigiZone.cz
Rozhovor s vedoucím redakce české verze Eurosportu, který se také zmiňuje o tlumočení: "Když Eurosport vysílá moderovaný program, můžeme poslat do komentátorské kabiny tlumočníka, který ale nemá ale pro sportovní diváky ideální projev, ani faktografický základ. Druhou možností je nechat tlumočit naše komentátory, kteří v drtivé většině angličtině dobře rozumí, ale nedá se všechno tlumočit „online“. Zatím to řešíme tak, že ten překlad dělají komentátoři, kteří se snaží krátce a rychle sumarizovat to, o čem se na obrazovce mluví. Nejde tedy o simultánní překlad v právem smyslu slova, ale spíš o reprodukci."
Jojo. Když jsme se na škole učili tlumočit, tak jednou z pouček bylo, že nesmíte nikdy mlčet, protože posluchač vám přestane věřit. Proto je pevnou součástí (alespoň mé) tlumočnické práce taková vágní, nic závazného neříkající fabulace, která nastupuje v momentě, když vám něco uniklo, nebo když vám najednou dojdou informace, ale potřebujete dokončit větu (moje oblíbená figurka: "...a to je také důležité.").
Tlumočení sportovních komentářů je podle mě ta nejjednodušší práce na světě (za předpokladu, že máte pořady podobného typu nakoukány), protože si plně vystačíte právě s ouhle fabulací a nikdo nic nepozná. Několikrát jsem byl svědkem "tlumočení" českých komentátorů na Eurosportu a vypadalo to asi takhle:
Sportovec po zápase: krátká promluva v podstatě na jakékoli téma.
Komentátor: nehledě na obsah originálu řada všeobecných klišé ze sportu, která se hodí na právě proběhlý zápas (namátkou: "Soupeř byl dnes nad naše síly." - "Měli jsme i trochu toho štěstíčka." - "Dnes nám soupeř dal lekci z efektivity.” - “Odveta je stále otevřená." - "Z Nou Campu si neodvážíte body každý den." atd.). Prostě krátký popis zápasu vložený do úst sportovce. Voilá! A pak že je to těžký!
(Opravdové tlumočení sportovce ale musí být totální tragédie. Vzpomínám si na tlumočení po zápase nějakého Eura: ihned po závěrečném hvizdu přišel k mikrofonu Zinedine Zidane (na snímku atakuje Chiraka svým oblíbeným způsobem), kouřilo se ještě z něho, byl celej zadejchanej - a to asi ani v klidu nebude Zidane vyhrávat žádné recitační soutěže - a něco strašně rychle říkal. Chudák pani tlumočnice se zmohla jen na hesitační pauzy a závěrečné rozloučení, takže celé tlumočení znělo asi takhle: "Eeeeeeeeeh..... aaaaaaaah....... ooooooooohhhhhh.... eeeeeeeeeeeeh.... aaaaaaaaaah.... Taky děkuji. Nashledanou." Celé to trvalo asi minutu a půl, ale pro tu tlumočnici to muselo být trauma na celý život.)
Co týden dal V - černá kronika
29/09/09 16:27
Mysleli jste si, že překládání a tlumočení je bezpečná práce? Po přečtení těchto dvou zpráv z médií možná změníte názor:
1. Kaddáfí v OSN odrovnal tlumočníka, iDnes
Zdá se, že když si vás Kaddáfí vybere jako osobního tlumočníka, je to stejně vděčná pocta, jako nést na bitevním poli neozbrojen vlajku nebo buben, popř. ochutnávat jídla nepopulárního panovníka. Kaddáfí odmítl tlumočníky OSN a přivezl si vlastního “lingvistu”, který po 80 minutách tlumočení oznámil delegátům do sluchátek, že už dál nemůže, a následně zkolaboval. Projev (zbylých 20 minut) dotlumočila vedoucí arabské sekce, která si ovšem ihned poté vzala pracovní volno. Muammar “zabiják tlumočníků” Kaddáfí prý mumlá, jeho projevy nemají hlavu ani patu a jeho vyjadřování je “bizarní”. Škoda, moc lidí ho asi neposlouchalo.
2. Dělníkovi spadl ve Zlíně na hlavu betonový překlad, zlin.cz
Samotný obsah vtipný vůbec není, jde o lidskou tragédii, ovšem titulek je to skandální. Možná bylo překládání rizikovější, když se texty tesaly do kamene.
1. Kaddáfí v OSN odrovnal tlumočníka, iDnes
Zdá se, že když si vás Kaddáfí vybere jako osobního tlumočníka, je to stejně vděčná pocta, jako nést na bitevním poli neozbrojen vlajku nebo buben, popř. ochutnávat jídla nepopulárního panovníka. Kaddáfí odmítl tlumočníky OSN a přivezl si vlastního “lingvistu”, který po 80 minutách tlumočení oznámil delegátům do sluchátek, že už dál nemůže, a následně zkolaboval. Projev (zbylých 20 minut) dotlumočila vedoucí arabské sekce, která si ovšem ihned poté vzala pracovní volno. Muammar “zabiják tlumočníků” Kaddáfí prý mumlá, jeho projevy nemají hlavu ani patu a jeho vyjadřování je “bizarní”. Škoda, moc lidí ho asi neposlouchalo.
2. Dělníkovi spadl ve Zlíně na hlavu betonový překlad, zlin.cz
Samotný obsah vtipný vůbec není, jde o lidskou tragédii, ovšem titulek je to skandální. Možná bylo překládání rizikovější, když se texty tesaly do kamene.
Co týden dal IV
04/09/09 08:42
Romy obžalované z dealerství drog pustil krajský soud na svobodu, Kolínský deník 28.8.09
Soud měl problémy zajistit překlad odposlechů z jazyka olašských Romů (navíc to byl dialekt a ještě k tomu argot, takže to bylo kódované). Připomnělo mi to moji kamarádku soudní tlumočnici, co tlumočí u soudu podobnou kauzu s obžalovanými dealery z Kamerunu. Vždy nás na společném obědě obohatí novou terminologií. Poslední bylo “cestovat napapanej”, což znamená, že “kurýr” před cestou přes hranice spolkne hodně kondomů naplněných drogou.
“Český” návod praví: Být naléhavý levá strana knoflík až k biřmovat, Lidovky.cz 31.8.09
Strojový překlad je špatný. Překvapuje to ještě někoho? Na druhou stranu, ty výrobky jsou neuvěřitelně levné (viz napařovací žehlička v obchodě Tesco za 199,-), takže čekat nějakej “ace job of a translation” by asi bylo naivní.
Nový překlad Bible vyvolá spory. Smí být Marie těhotná?, Aktualne.cz 3.9.09
Podobná story jako u nás s překladem Bible pro 21. století, jenom v Americe jdou v úpravách mnohem dál směrem k genderové vyváženosti. Tohle není jenom otázka křesťanství - v USA byla z většiny židovských modlitebních knížek vymazána větička z ranní modlitby, která se nelíbila feministkám.
Překlad, nebo “perevod”? Skřipec skřipci, virtually.cz 4.9.09
Bonbónek nakonec: všichni volní překladatelé jsou komouši. Vítr vane z Moskvy. Kritika ceny Skřipec od Aleše Knappa, jenž se ovšem nechává trochu pohltit vlastním překladatelským přístupem.
Soud měl problémy zajistit překlad odposlechů z jazyka olašských Romů (navíc to byl dialekt a ještě k tomu argot, takže to bylo kódované). Připomnělo mi to moji kamarádku soudní tlumočnici, co tlumočí u soudu podobnou kauzu s obžalovanými dealery z Kamerunu. Vždy nás na společném obědě obohatí novou terminologií. Poslední bylo “cestovat napapanej”, což znamená, že “kurýr” před cestou přes hranice spolkne hodně kondomů naplněných drogou.
“Český” návod praví: Být naléhavý levá strana knoflík až k biřmovat, Lidovky.cz 31.8.09
Strojový překlad je špatný. Překvapuje to ještě někoho? Na druhou stranu, ty výrobky jsou neuvěřitelně levné (viz napařovací žehlička v obchodě Tesco za 199,-), takže čekat nějakej “ace job of a translation” by asi bylo naivní.
Nový překlad Bible vyvolá spory. Smí být Marie těhotná?, Aktualne.cz 3.9.09
Podobná story jako u nás s překladem Bible pro 21. století, jenom v Americe jdou v úpravách mnohem dál směrem k genderové vyváženosti. Tohle není jenom otázka křesťanství - v USA byla z většiny židovských modlitebních knížek vymazána větička z ranní modlitby, která se nelíbila feministkám.
Překlad, nebo “perevod”? Skřipec skřipci, virtually.cz 4.9.09
Bonbónek nakonec: všichni volní překladatelé jsou komouši. Vítr vane z Moskvy. Kritika ceny Skřipec od Aleše Knappa, jenž se ovšem nechává trochu pohltit vlastním překladatelským přístupem.
Co týden dal III
14/08/09 14:15
Překlad tento týden v médiích
Kvůli krizi se vzmáhá novodobé otrokářství, Novinky.cz
Zajímavá je poslední část o situaci tlumočníků z Vietnamštiny. Podle mě nejde o “skutečné” tlumočníky s nějakým filologickým nebo translatologickým vzděláním. Poznámka pro novináře: existuje rozdíl mezi překladatelem a tlumočníkem. Jeden píše, druhý mluví.
Kyjovské divadlo zkouší Romea a Julii v romsko-české verzi, Romea.cz
Zajímavé je, že nejde o překlad z angličtiny do romštiny, nýbrž o překlad z češtiny, tj. o překlad z druhé ruky. Zajímalo by mě, který překlad použili. Že by Hilského?
SRN: zakázaná nacistická hesla lze používát - v překladu, Týden.cz
Takovou zakázku bych ale odmítl...
Zaokrouhlování a přesnost, Neviditelnypes.cz
Docela dobrá glosa. Taky mě vždy trkne nezaokrouhlená číslovka v překladu.
Kvůli krizi se vzmáhá novodobé otrokářství, Novinky.cz
Zajímavá je poslední část o situaci tlumočníků z Vietnamštiny. Podle mě nejde o “skutečné” tlumočníky s nějakým filologickým nebo translatologickým vzděláním. Poznámka pro novináře: existuje rozdíl mezi překladatelem a tlumočníkem. Jeden píše, druhý mluví.
Kyjovské divadlo zkouší Romea a Julii v romsko-české verzi, Romea.cz
Zajímavé je, že nejde o překlad z angličtiny do romštiny, nýbrž o překlad z češtiny, tj. o překlad z druhé ruky. Zajímalo by mě, který překlad použili. Že by Hilského?
SRN: zakázaná nacistická hesla lze používát - v překladu, Týden.cz
Takovou zakázku bych ale odmítl...
Zaokrouhlování a přesnost, Neviditelnypes.cz
Docela dobrá glosa. Taky mě vždy trkne nezaokrouhlená číslovka v překladu.
Co týden dal II
07/08/09 09:00
Překlad tento týden v médiích.
Překládat či nepřekládat patenty, toť otázka, Euractiv.cz
Jako překladatel mám na tuto otázku jednoznačnou odpověď - překládat! Vždyť musíme jíst! Ale je to zajímavá otázka: překlady jako podíl nákladů na podnikání. V současnosti se ratifikuje Londýnská dohoda, která by v podstatě umožňovala přihlásit jeden evropský patent v jednom jazyce s působností pro všechny signatářské státy. Náklady patentového řízení by tím klesly až o třetinu. Česká republika se zatím nepřipojila. Snižování nákladů je hezké, na druhou stranu by měl mít každý občan jednoduchý přístup k právu. Jestliže neznalost zákona (v tomto případě patentu) neomlouvá, neměla by vaší znalosti bránit jazyková bariéra.
Odborníci: Smlouva o italské vile je překlad z češtiny, Týden.cz
O tom jsem už tady psal, analýza textu smlouvy v tomto článku je podrobnější a lepší.
Česká republika leze Američanům kamsi, přitom zřejmě Češi ani moc nevědí, co vůbec američané říkají, Britské listy
Čeští nohsledové amerických válečných štváčů neumějí překládat filmové titulky (k filmu, jenž je značně kritický k administrativě George W. Bushe). Že by konspirace CIA? Aneb interpretace české překladové reality podle Britských listů. Je pravda, že k Bristkým listům mám “love to hate relationship”, jak se říká ve Francii, ovšem na druhou stranu musím uznat, že se tam překladu věnují poměrně často, viz například článek mého spolužáka ze školy o slavném projevu Topolánka na půdě Evropského parlamentu o bombách. Bohužel ne všechny články o překladu na BL mají takto vysokou úroveň.
Překládat či nepřekládat patenty, toť otázka, Euractiv.cz
Jako překladatel mám na tuto otázku jednoznačnou odpověď - překládat! Vždyť musíme jíst! Ale je to zajímavá otázka: překlady jako podíl nákladů na podnikání. V současnosti se ratifikuje Londýnská dohoda, která by v podstatě umožňovala přihlásit jeden evropský patent v jednom jazyce s působností pro všechny signatářské státy. Náklady patentového řízení by tím klesly až o třetinu. Česká republika se zatím nepřipojila. Snižování nákladů je hezké, na druhou stranu by měl mít každý občan jednoduchý přístup k právu. Jestliže neznalost zákona (v tomto případě patentu) neomlouvá, neměla by vaší znalosti bránit jazyková bariéra.
Odborníci: Smlouva o italské vile je překlad z češtiny, Týden.cz
O tom jsem už tady psal, analýza textu smlouvy v tomto článku je podrobnější a lepší.
Česká republika leze Američanům kamsi, přitom zřejmě Češi ani moc nevědí, co vůbec američané říkají, Britské listy
Čeští nohsledové amerických válečných štváčů neumějí překládat filmové titulky (k filmu, jenž je značně kritický k administrativě George W. Bushe). Že by konspirace CIA? Aneb interpretace české překladové reality podle Britských listů. Je pravda, že k Bristkým listům mám “love to hate relationship”, jak se říká ve Francii, ovšem na druhou stranu musím uznat, že se tam překladu věnují poměrně často, viz například článek mého spolužáka ze školy o slavném projevu Topolánka na půdě Evropského parlamentu o bombách. Bohužel ne všechny články o překladu na BL mají takto vysokou úroveň.
Co týden dal I
31/07/09 09:10
Krátký výběr toho nejzajímavějšího (no, spíš toho jediného), co se tento týden napsalo o překladu v médiích.
Kreativní distributoři aneb Když se překlad míjí účinkem, Hospodářské noviny
Recenzentka Irena Zemanová se pohoršuje nad volnými překlady názvů děl do češtiny. Také se jí nelíbí překlad posledního Harryho Pottera (tedy jeho filmového zpracování).
Rozhovor s překladatelem Robertem Novotným, Portál české literatury
Velmi zajímavý článek, kde si RN (člen komise Obce překladatelů, která uděluje anticenu Skřipec za nejhorší překlad roku) trochu rýpne (podle mě oprávněně) do Kundery a velmi zajímavě mluví o statistice, kterou jsem tady taky nedávno komentoval. Je opravdu nezbytné, aby se člověk překladem literatury uživil?
Další umělecká mystifikace v českém rybníčku, ČT24
Jiří Dědeček vydal knihu vlastních básní jako překlad renesančního básníka, přišlo se na to až s odstupem téměř jednoho roku.
Zástupce stavitele stanu na Pohodě prý zodpovědnost necítí, České noviny
Tomu říkám nešťastný překlad: vyjádření zástupce německé firmy, která postavila spadlý stan na slovenském festivalu, bylo zásadním způsobem zkresleno. Zatímco zástupce žádnou vinu nepřiznal, všechny noviny na základě překladu psaly, že vinu cítí. Podle mě se to při tlumočení (což byl tento případ) stává docela často - tlumočník třeba úplně neslyší, tak do překladu projektuje vlastní představy a pocity. Jednou se mi to stalo taky, naštěstí se to další větou vyjasnilo, takže jsem měl šanci to opravit.
Kreativní distributoři aneb Když se překlad míjí účinkem, Hospodářské noviny
Recenzentka Irena Zemanová se pohoršuje nad volnými překlady názvů děl do češtiny. Také se jí nelíbí překlad posledního Harryho Pottera (tedy jeho filmového zpracování).
Rozhovor s překladatelem Robertem Novotným, Portál české literatury
Velmi zajímavý článek, kde si RN (člen komise Obce překladatelů, která uděluje anticenu Skřipec za nejhorší překlad roku) trochu rýpne (podle mě oprávněně) do Kundery a velmi zajímavě mluví o statistice, kterou jsem tady taky nedávno komentoval. Je opravdu nezbytné, aby se člověk překladem literatury uživil?
Další umělecká mystifikace v českém rybníčku, ČT24
Jiří Dědeček vydal knihu vlastních básní jako překlad renesančního básníka, přišlo se na to až s odstupem téměř jednoho roku.
Zástupce stavitele stanu na Pohodě prý zodpovědnost necítí, České noviny
Tomu říkám nešťastný překlad: vyjádření zástupce německé firmy, která postavila spadlý stan na slovenském festivalu, bylo zásadním způsobem zkresleno. Zatímco zástupce žádnou vinu nepřiznal, všechny noviny na základě překladu psaly, že vinu cítí. Podle mě se to při tlumočení (což byl tento případ) stává docela často - tlumočník třeba úplně neslyší, tak do překladu projektuje vlastní představy a pocity. Jednou se mi to stalo taky, naštěstí se to další větou vyjasnilo, takže jsem měl šanci to opravit.