Krátký výběr toho nejzajímavějšího (no, spíš toho jediného), co se tento týden napsalo o překladu v médiích.

Kreativní distributoři aneb Když se překlad míjí účinkem, Hospodářské noviny
Recenzentka Irena Zemanová se pohoršuje nad volnými překlady názvů děl do češtiny. Také se jí nelíbí překlad posledního Harryho Pottera (tedy jeho filmového zpracování).

Rozhovor s překladatelem Robertem Novotným, Portál české literatury
Velmi zajímavý článek, kde si RN (člen komise Obce překladatelů, která uděluje anticenu Skřipec za nejhorší překlad roku) trochu rýpne (podle mě oprávněně) do Kundery a velmi zajímavě mluví o statistice, kterou jsem tady taky nedávno komentoval. Je opravdu nezbytné, aby se člověk překladem literatury uživil?

Další umělecká mystifikace v českém rybníčku, ČT24
Jiří Dědeček vydal knihu vlastních básní jako překlad renesančního básníka, přišlo se na to až s odstupem téměř jednoho roku.

Zástupce stavitele stanu na Pohodě prý zodpovědnost necítí, České noviny
Tomu říkám nešťastný překlad: vyjádření zástupce německé firmy, která postavila spadlý stan na slovenském festivalu, bylo zásadním způsobem zkresleno. Zatímco zástupce žádnou vinu nepřiznal, všechny noviny na základě překladu psaly, že vinu cítí. Podle mě se to při tlumočení (což byl tento případ) stává docela často - tlumočník třeba úplně neslyší, tak do překladu projektuje vlastní představy a pocity. Jednou se mi to stalo taky, naštěstí se to další větou vyjasnilo, takže jsem měl šanci to opravit.

Tags: co týden dal

Tak tohle mě teda opravdu pobavilo: dnes českobudějovický soud poslal na tři roky do vězení zpěváka zřejmě neonacistické skupiny, kterého zastupovala, jak jinak, Klára Slámová. Zpěvák ve své obhajobě mimo jiné tvrdil, že znalec z oboru extremismu špatně přeložil text jedné písničky: v ní se prý nezpívalo o “white revolution” - tedy o bílé revoluci, ale o “write revolution”, což podle zpěváka má znamenat “písemná revoluce” (nemusím snad ani uvádět, že je to z gramatického hlediska úplná blbost). Prý možná neartikuloval moc dobře, takže to nakonec zní jako “white revolution”, ale to opravdu nebylo jeho úmyslem. Jasně. A všechny vlasy mu určitě vypadaly starostmi nad vzrůstajícími projevy rasismu a antisemitismu ve společnosti. Celý článek najdete tady.

Tags: write revolution, humor

Možná jste to už někde zaslechli, na Slovensku nyní probíhá boj o novou podobu jazykového zákona. Teď se k němu vyjádřila i OBSE a zdá se, že s jeho novým zněním nemá problémy. Na to však zareagovala Strana maďarskej koalície s tvrzením, že anglický překlad zákona, který OBSE posuzovala, byl záměrně nepřesný, viz článek tady a vyjádření strany tady.

Vládnoucí koalice tvrdí, že překlad je správný mimo jiné i proto, že byl zadán “renomované profesionální agentuře”. Překlad byl prý pracovní a nebyl zveřejněn, oficiální překlad bude, až zákon vstoupí v platnost.

Zajímavé je na tom několik věcí:
- proč pracovní překlad vláda nezveřejní? Mohla by tím vyvrátit veškeré pochybnosti o jeho správnosti.
- existuje rozdíl mezi pracovní a oficiální verzí překladu? Pokud posílám překlad zákona k posouzení OBSE, neměl by to být překlad oficiální? Vypracovaný renomovanou agenturou? Pracovní překlad ve mě vzbuzuje zdání něčeho nefinálního, přechodného.
- na druhou stranu si neumím představit, že by vláda mohla schválně zkreslit překlad jen kvůli hodnocení od OBSE, a riskovat tak mezinárodní ostudu, kdyby se zjistilo, že k úpravám skutečně došlo
- a i kdyby k úpravám došlo, jak by se určila zodpovědnost za ně? A to už ani nemluvím o tom, jak těžké by bylo prokázat konkrétní úmysl.

No nic, zatím se obě strany hádají v podstatě o něčem, co nikdo nikdy neviděl a co se nedá prokázat. Do Bratislavy proto po obě strany sporu posíláme pěknou písničku:

Tags: suspicious minds

V nadpisu je řečeno vše. Nestíhám. Lidi odjížděj na dovolený, takže najednou mám práce, že nevim co dřív. Měli byste vidět, jak to u mě vypadá. Hrůza. Nestíhám uklízet. Nestíhám mýt nádobí. Nestíhám odpovídat přátelům na maily (co si budeme nalhávat, tenhle příspěvek je určenej zejména jim - já vám napíšu, až to dodělám). Mám několik námětů na příspěvky, ale nestíhám je napsat. V poslední době jsem totiž dostal pár zajímavejch zakázek.

Začnu tou nejjednodušší. Před několika dny mi zavolal jistý klient, že potřebuje překlad, ale mělo by to být “dobře”, jedná se totiž o opravdu důležitou smlouvu. Oba jsme se nad tímto požadavkem zasmáli.

Tyhle druhy zakázek, které mají být “dobře”, mě totiž vždycky pobaví. Jako by implikovaly, že v ostatních případech stačí špatný překlad. Tak to samozřejmě není, spíš podle mě indikují, že existuje několik standardů překladu. V právním prostředí existuje třeba typ překladů, které nikdo nečte - jenom se založí do sbírky soudu, protože to vyžaduje zákon, ale ve skutečnosti je opravdu nikdo nikdy nečte, jenom se u příslušného dokumentu zaškrtne kolonka “odevzdáno” - jde třeba o stanovy zahraniční matky nějaké organizační složky v Čechách. Samozřejmě musejí být správně a přesně, ale v žádné advokátní kanceláři po mě u těchto překladů nikdo nikdy nechtěl, abych trávil noci a víkendy cizelováním výsledného textu.

Je to jako... ...u kadeřníka. Sakra, měl bych si to patentovat. Jiří Levý: “Překládání je jako herectví.” Jan Valenta: “Překládání je jako stříhání vlasů, jenom víc gay.” No, každopádně podle mě taky existují dva standardy stříhání - jeden ve smyslu “mám to dlouhý”, “odrůstá mi barva”, “už nevidím přes EMO patku” - zkrátka utilitární překlad pro každodenní použití, a pak tu ještě existuje druhý standard ve smyslu “dnes se vdávám”, “jdu na promoci”, “natáčím video pro MTV”. V takovém případě to musí být “dobře”.

No nic, musim dělat, takže o dalším banálním aspektu překládání se tady dočtete až příští týden. Přeju hezkej víkend.

Tags: bůůů, kadeřnictví

OK, vim, že o tom píšu pozdě, ale přece. Google asi před měsícem zavedl novou službu Google Translator Toolkit (GTT). Jde v podstatě o nástroj CAT (computer-aided translation), něco jako on-line Trados, Wordfast (který má vlastní on-line verzi Wordfast Anywhere, k níž mají přístup registrovaní vlastníci softwaru Wordfast), Dejá-Vu atd. Několik poznámek:
1. Pořád to nemění můj skeptický postoj k nástrojům CAT - lidé, kteří tyto nástroje propagují, dávají rovnítko mezi efektivitu překladatelského procesu a kvalitu výsledku tohoto procesu, tj. překladu (to jsem nevymyslel sám, četl jsem to v nějakém článku od Pyma). Tak to ale není. Pokud si vybudujete nekvalitní překladatelské paměti, budete produkovat nekvalitní překlady nehledě na to, kolik času ušetříte. Já mám s CAT překlady navíc ještě jeden problém: CAT software nepodporuje profesní růst a rozvoj překladatele, naopak mu v podstatě brání. Vývoj překladatele je proces, který se odehrává v čase - mám pocit, že překládám líp než před pěti lety a že bych se měl i nadále zlepšovat. Překladová paměť ale vývoj zachycuje v určitém okamžiku a při práci s ní vás nutí vracet se do minulosti, přesněji do doby, kdy jste vytvářeli paměť, kterou používáte. Takže zatímco terminologicky používáním CAT možná vyděláte, obávám se, že to všechno zase splatíte zpátky na úrovni vyšších úseků textu a na úrovni mimotextové.
2. Google Translator Toolkit může pro CAT software znamenat velký boom. Je to nástroj zdarma dostupný každému, kdo má přístup na internet, navíc se zdá, že jeho používání je velmi jednoduché. To je pro nástroje CAT a pro překladatelství obecně jen dobře, možná se o problémy profesionálních překladatelů začne zajímat více lidí.
3. Zároveň musím říct, že bych tento nástroj nikdy při překládání nepoužil. Google se ani netají tím, že tento nástroj slouží hlavně jeho zájmům - Google se snaží vylepšit kvalitu překladů přes službu Google Translate (což je naopak skvělá věc už jen proto, že to osamostatnilo moji matku při nakupování on-line, takže mi už každý večer nevolá, abych jí přeložil popisek u rtěnky nebo u nočního krému, který si chce koupit ze zahraničního e-shopu), takže obohacuje vlastní algoritmy o překlady od skutečných (lidských) překladatelů. Proti tomu nic. Na druhou stranu to ale znamená, že Google může použít veškerá data, která pomocí GTT přeložíte, pro své vlastní účely (viz dodatečné podmínky užívání služby zde). A to je pro mě jako pro překladatele právních textů velký problém z hlediska důvěrnosti informací. Pokud by totiž Google takové texty indexoval a zahrnul do databáze pro vyhledávání informací, byla by to pro klienty skutečná katastrofa.
4. Je zvláštní, že GTT vyvolává mezi překladateli a uživateli internetu většinou pozitivní ohlasy, zatímco jiné společnosti, které chtěly od uživatelů překlady zdarma, vyvolaly velmi negativní reakce (v minulosti se o to pokusil Facebook, nedávno tuším server LinkedIn). Jde v podstatě o to samé - překlady zdarma. Jen Google k těm překladům zdarma nabízí vlastní nástroj a v podstatě možnost vybrat si téma překladu a právo překladatele použít kopii hotového překladu pro vlastní účely.
5. Na druhou stranu nechci Google jenom hanit. Osobně se mi velmi líbí nedávno zveřejněný koncept služby Google Wave - takhle nějak si představuji on-line spolupráci více překladatelů na jediném dokumentu - v reálném čase, s vlastním komunikačním kanálem, se zachycením všech provedených změn v dokumentu a s možností tyto změny přijmout nebo odmítnout atd. Pokud by bylo zaručeno zachování důvěrnosti klientských dat, představovalo by to prakticky vše, co si představuji jako on-line překladatelskou agenturu 21. století, tedy bez samotné agentury.

Howgh.

Tags: google

Čtu teď velmi hezkou knížku od Františka Štorma Eseje o typografii, místama je to teda intelektuálština, až se červenám, ale jinak je to moc pěkný čtení. Osobně mám typografii moc rád a fonty byly jedním z podvědomých důvodů, proč jsem přešel na Mac. Ono když se totiž po několik let několik hodin denně díváte na Times New Roman 12 pt ve Wordu, tak máte chuť na změnu. Jinak typografie mě i na základě četby této knížky přijde hodně podobná překladatelství - je to obor, který lidé berou tak nějak jako samozřejmost, ale přitom tvoří nedílnou součást jejich životů, trpí všeobecným nezájmem, má mindrák vůči “nadřazeným” oborům (překladatelství vůči původní tvorbě a typografie vůči malířství) atd.
No, každopádně autor knihy na svých stránkách uvolnil moc pěknou rodinku českých fontů Lido STF. Je to variace na Times New Roman, kterou Štorm původně dělal pro Lidové noviny (pak z projektu sešlo a později pro ně udělal jiné písmo). Vypadá moc hezky a oproti standardnímu Times New Romanu ve Windows je to zcela jistě upgrade. Je zadarmo, ale musíte se registrovat na stránkách p. Štorma, což je také zadarmo.

Tags: Typografie

31. června skončilo předsednictví ČR v Radě EU, což znamená, že mi vypršela půlroční smlouva s Úřadem vlády ČR. Je teda čas bilancovat - co mi překládání pro předsednictví dalo a vzalo?
1. Vstupní karta do Strakovy akademie. Skvělá věc. Za celou dobu mého angažmá jsem ji použil dvakrát - když jsem ji dostal a když jsem ji vracel. Každopádně jsem si s ní připadal takový mocnější, měl jsem pocit, že s ní můžu předbíhat ve frontě na poště a zastavoval dopravu. Ani jedno jsem ale v praxi nezkusil, takže nevím.
2. Překlady zajímavých textů. Naprostá většina překladů byly publicistické nebo PR texty (hlavně tiskové zprávy), což je z nějakého důvodu můj vůbec nejoblíbenější žánr, navíc často se zajímavou tematikou (ale také dost často s tematikou neskutečně nudnou).
3. (Ne)mobilita. Pocit, že aspoň částečně překládám pro EU (spousta mých spolužáků pracuje pro struktury EU a já jsem v tomto směru vždycky cítil určitý handicap), aniž bych se musel stěhovat do Bruselu.
4. Nepříjemné zjištění, že velká agentura umí produkovat poměrně kvalitní překlady. Občas jsem dostal ke korektuře překladu od velké agentury. Většinou to bylo poměrně v pořádku, až jsem se dost divil. Pak mi ale někdo naznačil, že běžný klient této agentury se k překladatelům, kteří přes ni překládají pro EU, moc často nedostane, takže zůstávám v klidu.
5. Korektury překladů. Rád je dostávám, nerad je dělám.
6. Nové kontakty na překladatele. Většinu z týmu jsem znal už předtím ze školy, ale jsem rád, že jsem potkal i ty další.
7. Kravata. Dostal jsem předsednickou kravatu. Je červená, z hedvábí a jsou na ní taková ta písmenka - zkratky členských zemí. Nechci se Vás dotknout, dámy a pánové, ale kdo z Vás to má?
8. Volné podvečery. Ty mi teda předsednictví vzalo.
No, to je asi tak všechno. Jak je vidět, nebyla to zrovna “life-changing experience”, ale to bylo nejspíš dáno tím, že jsem pracoval z domova. Ale celkově to bylo fajn. Howgh.

Tags: EU 2009

Poslední příspěvek o MJ na tomhle blogu, přísahám. Stránka Eternal Moonwalk se snaží vytvořit co nejdelší “měsíční chůzi” on-line a myslím, že se jim to docela daří. Jenom pár postřehů:
- poměr lidí, kteří moonwalk opravdu umějí, dosahuje tak 1 %. Naprostá většina tanečníků se spokojí s prostou chůzí vzad, což je shodou okolností také moje osobní verze měsíční chůze.
- zřejmě existuje i upravená verze měsíční chůze, při níž kýváte rukama, jako když plave ryba. O této verzi, jež je podle příspěvků na Eternal Moonwalk populární zejména na severu Evropy, jsem doposud neměl ani tušení
- když jsem se na tuhle stránku díval naposledy, do nekonečného moonwalku se nezapojil nikdo z ČR.

Toť zatím vše, příspěvky ohledně překladu budou následovat.

Tags: Michael Jackson