Už zítra!

Oh, the excitement!!!

Omlouvám se, že blog v poslední době trochu zanedbávám, ale musel jsem svoji pracovní energii nasměrovat trochu jiným směrem, o výsledku Vás tady budu snad už brzo informovat....

No nic, ale ZÍTRA TO ZAČNE! Vrchol sezóny, Jeronýmy dny. Můj výběr z programu je tady, ostatní informace jsou tady.

Jinak obdržel jsem pár ohlasů na nápad s “volitelným seminářem” (nebo “after party”)... No na rohu Hybernské a Dlážděné - co by velkou Duškovou dohodil od budovy ÚTRL - je Potrefená husa.... ...tak co vy na to - v sobotu ve čtyři tam? Poznávací znamení - v puse budu mít “inhalátor Nicorette” (už jsou to dva měsíce!).

... a pro mimopražské posílám hezkou pozvánku - video ze zakončení minulého ročníku. Stojí za to přijet!

|

Translatologické BDSM II

Můj kalendářní rok má jen velmi málo konstant - Vánoce, narozeniny, termín podání daňového přiznání, zjištění, že jsem tento termín opět propásl, skutečné podání daňového řiznání, jednou za rok jogging, jednou za rok návštěva pohotovosti bezprostředně po doběhnutí… … a Jeronýmovy dny. Oba pravidelní čtenáři tohoto blogu již zřejmě vytušili, že můj vztah k této akci je přinejmenším problematický. Angličan by jej zřejmě popsal jako "love to hate relationship". Pokaždé z této akce odcházím v podstatě zklamán, ale za rok se na Senovážné náměstí znovu vracím, přitahován jakousi neviditelnou, masochistickou gravitační silou. Letos to asi nebude jinak. Díval jsem se na program a vyčetl jsem z něj toto:

Pátek 5.11.
14:00 Budoucnost překladatelské profese (PhDr. Tomáš Svobova, Ph.D.)

Minule jsem nestihl začátek této přednášky, protože (jak si možná vzpomenete) jsem z jedné přednášky odešel a radši jsem se nechal v přilehlém salonu ostříhat. Ale i to málo, co jsem z přednášky stihnul, bylo to nejzajímavější (a nejaktuálnější), co jsem na Jeronýmových dnech kdy slyšel. S některými závěry jsem minule úplně nesouhlasil, ale některé bych hned podepsal. Určitě to bude zajímavé.

16:00 Jak se stát překladatelem Evropské komise: výběrová řízení a stáže (Ivan Feranec)
A "must see", chcete-li překládat pro Evropskou komisi. Mě to úplně neláká na plný úvazek, ale krátká stážička? Proč ne?

Sobota 6.11.
9:00 Budoucnost soudního překladu a tlumočení (Komora soudních tlumočníků ČR)
Pro spáče mého kalibru je to tradičně zabijácký čas, ale téma je zajímavé - zdá se, že novelizace zákona o znalcích a tlumočnících je opravdu na spadnutí, mluví se o ní už poměrně dlouho… …moc mě zajímá postoj KST ČR, takže se tam asi podívám (pokud vstanu).

9:30 Recese a konkurence (Luboš Skupník)
Půlhodina (!) nenávisti ke klientům. Debata s podtitulem "vzájemná výměna zkušeností" se podle mě zvrhne v nadávání na klienty, resp. agentury, které neplatí, nebo na něco podobného. Zkrátka něco ve stylu "moje křečové žíly jsou větší než ty vaše". Může to být zajímavé, ale nejspíš se to zvrhne…

11:00 Helen J. L. Campbel, vedoucí SCICu (tlumočníci pro EK)
Určitě nejzajímavější přednáška pro tlumočníky.

12:00 Překládání chemických názvů (Jiří Vedral)
Určitě nejzajímavější přednáška pro lidi, kteří se zajímají o překládání chemických názvů.

13:00 Český národní korpus a jeho využití v překladatelské praxi (Mgr. Lucie Chlumská)
Tak sem určitě zajdu - a nejenom proto, že přednášející znám osobně z (večírků) ÚTRL. Korpus je super a pro mě osobně je to příjemnější alternativa k CAT nástrojům (ale nikomu to nenutím, ok?).

14:30 Nová Mluvnice současné češtiny (Mgr. Dominika Kováříková)
Obhajoba přechodu mluvnice k preskriptivního k deskriptivnímu přístupu. Očekávám lidi s pochodněmi, peřím a dehtem, ale možná se mýlím (a jestli ne, večer dám záznam na YouTube).

16:00 Role a funkce alkoholu a nikotinu v kontextu každodenního překládání (Jan Valenta)
Pojeronýmovská reflexe v přilehlé kavárně/restauraci. Každoroční předsevzetí, že na Jeronýmovy dny už příští rok určitě nepůjdu. Pravidelní čtenáři a čtenářky tohoto skromného blogu jsou zvány. Zamluvím stůl pro tři.
|

Co týden dal IX

Několik maličkostí, které nevydají na samostatný příspěvek:

1. Nejdřív jedna technická: korpus anglických překladů české legislativy nefunguje. Před necelým měsícem jsem dostal e-mail od hostitelské služby, že se mi moc omlouvají a že někdo hacknul skoro všechny stránky, které byly na jejich serveru uloženy, a to včetně zálohy (co byste chtěli za 50,- Kč na měsíc, že), takže jsem musel nahrát celou webovou stránku znovu. Bohužel jsem však neměl zálohu wiki stránek s překlady zákonů, což znamená, že to musím celé nahrát znovu. Možná byste se divili (stejně jako já), ale podle statistik je korpus asi třetí nejnavštěvovanější sekcí této stránky (vede blog a stránka se vzory překladů zdarma), takže to někdo opravdu používá. Nevím, jak dlouho mi bude nahrání nového wiki systému trvat, moc mi to nejde (a je to strašná nuda). Nevíte někdo o nějakém alternativním způsobu nahrání textů na web, aby to bylo přehledné a dalo se v tom dobře vyhledávat?

2. Jedna osobní: ve čtvrtek 30.9. jsme si připomněli Mezinárodní den překladu (a když píšu “připomněli”, samozřejmě tím myslím, že jsem se o tom dozvěděl úplnou náhodou v mailu od kolegyně). Jak jste to oslavili? Já jsem byl s přáteli a se spolužáky z ÚTRL na grilování - zašel jsem do řeznictví Kšáňa a syn, kde jsem zcela podlehl milému, leč asertivnímu jednání p. Kšáni st. a nakoupil masa tolik, že jsem večer tradičně zakončil pitím mátového čaje a hlubokým oddechováním...

3. V pátek 15. října se v Justiční akademii koná konference o překladech pro EU. Odkaz na program je tady. Přemýšlím, že bych zašel, i když 1.200,- Kč je docela dost, když nevím, zda se tam dozvím něco nového. Jdete tam někdo?

4. O víkendu jsem byl na výstavě World Press Photo. Mají tam moc hezkou cedulku:

IMG_0152

Howgh.
|

Nedávno jsem seděl v kavárně...

…a pracoval, když tu zahlédnu, že u vedlejšího stolu sedí kluk a holka, odhadem tak sedmnáct let, něco chvíli datlují do notebooku, pak čekají, pak něco pípne, pak krátce datlují, zasmějí se, zase něco datlují, čekají, něco pípne a tak stále dokola. Tak se podívám, co to dělají (ano, vím, že je to neslušné, proto jsem si taky dal záležet, abych zíral nenápadně), a zjistím, že s někých chatují, ale jde o to, že je to nejspíš nějaký cizinec a že si s ním chatují pomocí služby Google Translate. Něco napíšou, zadají to do GT, zkopírují překlad a pošlou jej, pak čekají, odpověď znovu hodí do překladače atd.

To mě docela zaujalo. Vím, že mnoho překladatelů se automatických překladačů (a Google Translate zvlášť) bojí, a když se podívám hluboko, ale opravdu hluboko do svého nitra, někde tam hluboko, ale opravdu hluboko tu obavu také trochu sdílím, i když si stále myslím, že je v podstatě iracionální. Ale co učitelé jazyků?

Ti by se podle mě měli bát trochu víc. Protože pokud se budu moci jakž takž s někým dorozumět pomocí Google Translate, proč se ten jazyk rovnou učit? Proč vynakládat čas, úsilí a peníze spojené s jazykovým kurzem? Nevím, jakou motivaci nebo cíle mají lidé, kteří se do jazykových kurzů přihlašují, podle mě se ale většina začátečníků nepřihlašuje s vidinou, že za čtyři, za pět let dělají tlumočnické státnice. Alespoň část těchto uchazečů od kurzu očekává přesně to, co v podstatě Google Translate nabízí: nějak se dorozumět.

Case in point: moje máma (ahoj mami). Moje máma je takový ten "věčný začátečník" - sice několik jazykových kurzů navštěvovala (angličtinu a němčinu), ale prostě to všechno po čase zase zapomene (na druhou stranu je to mág s číslama, což by se mi taky někdy hodilo, zvlášť v takovém tom smutném období posledního březnového týdne, kdy se divím, kolik jsem to vydělal a kde ty všechny peníze jsou). No a dnes? Surfuje po internetu a Google Translate čile používá, zvlášť když brouzdá po zahraničních on-line obchodech, a zřejmě to stačí, jen občas mi pošle nějaký odkaz s dotazem, co že to to páté slovo ve druhém řádku třetího odstavce opravdu znamená…

Navíc jsem teď někde zaslechl, že nové verze operačního systému pro mobilní telefony Android službu Google Translate kombinují s rozpoznáváním řeči, takže byste se TEORETICKY mohli s někým domluvit i v reálném čase (pokud si v zahraničí zapnete datové přenosy, což v současnosti není zrovna levná záležitost, nebo jste někde v dosahu wi-fi signálu). Je jasné, že tahle funkce jen tak profesionální tlumočníky nenahradí (umím si to živě představit: obchodník A: "Tyto podmínky byste akceptoval? - obchodník B: "bla bla bla bla bla" - text překladu na displeji telefonu: "Váš borůvkový koláč je vskutku Pomeje."), ale jako náhrada čtrnáctidenního jazykového kurzu pro nemotivovaného studenta, kterému to nejde a kterému kurz zaplatil zaměstnavatel? Proč ne?

Ale třeba jenom sýčkuju, třeba ta stávající nedokonalost systému bude lidi naopak motivovat, aby se do jazykových kurzů přihlašovali. Což by bylo fajn. Byl bych nerad, kdybych se někde třeba v Thajsku snažil doktorovi anglicky říct, že mám ukrutné bolesti v podbřisku, a doktorovi by se na displeji mobilu zobrazilo: "Váš borůvkový koláč je vskutku Pomeje…"
|

Sledování Simpsonů jako záminka k tvorbě divokých překladatelských teorií

Nejprve jedno přiznání - mám doma televizi a nebojím se ji zapnout. Nevím, jak ostatní překladatelé, ale já zkrátka po dni stráveném prací s textem nemám moc chuť otevřít si třeba tlustou knížku a zpracovávat text další. Prostě nemám. V tu chvíli je pro mě televize ideální relax. Obvykle u mě platí jednoduché pravidlo - čím hloupější pořad, tím hlubší relaxace.

Proč o tom píšu? Protože jsem nedávno přišel na skvělé téma na translatologickou diplomku, které bych tady rád nabídnul (škoda - kdyby mě to napadlo ještě za studií, určitě bych do toho šel). Nevím, kolik stávajících studentů translatologie se sem občas podívá, vzhledem k celkovému počtu stálých čtenářů (dva) si myslím, že se jejich počet bude blížit (nebo rovnat) nule, ale to je jedno.

Nedávno totiž na kanále Prima Cool začali znovu dávat Simpsonovi, a to rovnou od prvního dílu první série. Musím říct, že to bylo fascinující, teda konkrétně překlady jednotlivých dílů. Ze všeho nejdřív musím před všemi překladateli této ságy smeknout - podle mě si překlady Simpsonů dlouhodobě zachovávají vysoký standard (nové díly pod taktovkou Primy jsem neviděl - překládají to pořád ti samí překladatelé?).

Každopádně je jasné, že přístup k překladu Simpsonů prošel během let významnou proměnou. Překlady prvních sérií byly silně explikační, naturalizační, a to zejména na úrovni reálií (v překladech se třeba mluví o českých městech, zmiňují se české celebrity, což dnes působí dost rušivě, dokonce se i počešťovala jména postav, která v pozdějších dílem vystupují pod svými původními jmény). Je to logické - první díly se vysílaly na začátku devadesátých let, tedy těsně po pádu železné opony. Český divák tehdy ještě nebyl seznámen s americkými reáliemi ani s každodenní realitou života v tržním prostředí (kolik Čechů tehdy mělo třeba hypotéku?), takže je jasné, že některé věci musely být v překladu někdy i dost natvrdo vysvětleny. Jak bych asi řekl (nebo v té době spíš neřekl) na zkoušce z teorie překladu - hlavní překladatelskou metodou byla substituce a funkce didaktická převážila nad funkcí informační (nebo to bylo naopak? Už si to nepamatuju).

Postupem času ale dochází ke změně - reálie už nepůsobí tolik exoticky, není tedy nutné tolik parafrázovat a upravovat. Vliv americké kultury zesiluje a presupozice diváka, tj. jeho vědomostní základy, se rozšiřují. Americké reálie se už nepočešťují, naopak mě občas udiví, co všechno v překladu zůstane - podle mě nemá většina diváků šanci některé vtipy pochopit.

V této souvislosti by mě docela zajímal vliv internetu (vycházím tady z možná mylného předpokladu, že pravidelný divák Simpsonů má k internetu přístup). Možná si ani neuvědomujeme, jak moc internet změnil naše vnímání… no prakticky všeho (a jaký to má vliv na presupozice příjemce a ve svém důsledku i na překlad). Jsem si celkem jistý, že např. moje dvacetiletá sestřenice, která žije a studuje na východě Slovenska (ahoj Ivka!), ví, kdo je to třeba Perez Hilton. A právě tahle reálie by se určitě v překladu prvních dílů Simpsonů počeštila (uznávám, že by se možná počeštila i dnes, asi to není ten nejlepší příklad).

Chtěl jsem teď napsat, že překlad už dnes díky internetu nemusí plnit onu didaktickou funkci, nemusí být tím "oknem do světa" jako dřív, ale než jsem to dopsal, uvědomil jsem si, že je to nejspíš blbost. Protože většina informací, které dnes "průměrný Čech" (panebože) na internetu získá, asi získá formou překladů. Takže didaktická funkce překladu zůstává, ale změnilo se to, že internet fakticky zdemokratizoval překlad. Dnes může překládat (a nejspíš i překládá) každý, kdo na internetu tvoří nějaký obsah, byť jen formou odkazů, citací, statusů na Facebooku atd. Nebo případně internet změnil dominantní formu překladů, které didaktickou funkci plní (a také formu jejich distribuce a konzumace). A to už nemluvím o různých “fanslations” a crowdsourcingu.

No, teď jsem možná trochu ulít, takže než se sérií volných asociací dostanu k profesoru Pražákovi, musím ještě jednou nabídnout své téma na translatologickou diplomku. "Překlad seriálu Simpsonovi a variace v presupozicích příjemce?" - "Překlady seriálu Simpsonovi na ose naturalizace - exotizace?" - "Překlady seriálu Simpsonovi a otázky kulturní dominance?" Název si už vyberte sami. V každém případě bych do toho šel. Při porovnávání české a anglické verze jednotlivých dílů bych totiž mohl spojit své dvě nejoblíbenější věci - překlad…. …a sledování televize.

Howgh.

PS: Publikuji tady odpovědi pana Pavla Putny, jednoho z překladatelů seriálu, na dotazy, které jsem mu poslal e-mailem. Podle mě by vyhledání jednotlivých překladatelů neměl být pro studenty problém.

Dobrý den,
na seriálu se za 20 let vystřídaly snad desítky překladatelů. Já jsem se k tomu dostal v 11. sérii, kdy už bylo vše jakž takž "zaběhnuté". Tedy samozřejmě jména hlavních postav a nejdůležitějších vedlejších. Přesto se občas stávalo, že jsme si s kolegy psali "jak se tenhle v češtině vlastně jmenuje?". Dohled nad všemi překlady měl dramaturg (respektive dramaturgyně), jenže i ten se během těch 20 let několikrát vyměnil. Takže ve výsledku v tom byl někdy trochu zmatek, nějak nebylo v silách jednoho člověka to všechno uhlídat. Navíc já třeba kolegy z prvních sérií vůbec neznám, komunikoval jsem jen s těmi, kteří to dělali souběžně se mnou (hlavně s Alenou Fišerovou, která dělal i několik let dramaturgyni).
Co se týče lokalizace, trefil jste to přesně: v porevolučních letech se překladatelé báli (nejspíš oprávněně), že by čeští diváci americké reálie nepobrali, tak co nejvíc počešťovali. Já jsem obecně nepřítel tahání českých reálií do amerického seriálu a vyhýbal jsem se tomu, jak to šlo. Jenže v těch Simpsonech je to na každém kroku a jsou to opravdu většinou věci, které nám nic neříkají (nejčastěji narážky na postavy z populárních TV seriálů 60-70. let, které u nás nikdy neběžely). Takže jsem se to vždycky snažil nahradit nějakým neutrálním vtipem. Ale občas jsem tam něco dal, třeba jednou o sobě Bart prohlásil, že "vypadá jako Kája Mařík" (byl za slušňáka, měl takový ten námořnický obleček). Jenže při zpětném pohledu se mi zase zdá, že už to naopak dnešním dětem nic neřekne, takže příště bych to nepoužil.
V jednom komiksu jsem ale třeba použil jméno Bolek Polívka, protože tam bylo jméno nějakého amerického známého klauna, kterého tu opět nikdo nezná a nešlo to nijak obejít. Nebo narážku na cirkus Humberto (v mé verzi to byl cirkus Rumberto, šlo tam o nějaké ožralé cirkusáky, už přesně nevím)
Jinak v ČT panovala cenzura, co se týče vulgarit - seriál běžel před osmou "pro děti", což byla zásadní chyba. Tady byl oproti drsnějšímu originálu největší posun. Slovo "ass" se tam vyskytuje běžně, ale já tam samozřejmě "prdel" dát nemohl, i když jsem si jist, že by to Bartovi nebo Homerovi "do huby" sedělo nejvíc. Když jsem pak překládal film "Simpsonovi ve filmu", tam už mě nikdo neomezoval (ale tam byl zase mírnější samotný originál, protože film musel být co nejpřijatelnější pro co nejširší vrsty diváků, aby vydělal).
Dalo by se o tom psát ještě dlouze, dokonce o tom dělám přednášky na školách (v Písku, kde bydlím). Studenty to dost zajímá.
|

Long time no see

Od mého posledního příspěvku na tomto blogu uběhlo přesně půl roku. Oběma stálým čtenářům se omlouvám.

Proč jsem tak dlouho nepsal? Tak se hezky posaďte, budu vám vyprávět smutný příběh...

...Na začátku dubna jsem dostal e-mail od jedné advokátní kanceláře s nabídkou dlouhodobé spolupráce v rámci mezinárodní arbitráže, která měla vyvrcholit tlumočením na ústním jednání v Paříži. Na několika mezinárodních arbitrážích jsem již pracoval a vždy mi pak bylo líto, že jsem zároveň netlumočil na ústním jednání, navíc jsem se chtěl do Paříže vždy podívat (ještě jsem tam nebyl), takže představa tlumočení před mezinárodním rozhodčím tribunálem (navíc v Paříži) pro mě byla velmi lákavá. Zároveň jsem měl přeložit rozhodčí žalobu a přílohy k ní, celkem asi 100 normostran (což mi, přiznávám, přišlo dost málo). Takže jsme si vyměnili pár e-mailů, dohodli se na ceně za normostranu a plácli si. A pak jsem se znovu podíval na první e-mail a zjistil jsem, že těch normostran není 100, ale 1000, prostě jsem přehlídnul jednu nulu. Takže o pár dní později jsem měl na stole toto:
26281_1409908928289_1249447135_1163747_2448749_n
Termín - polovina června. Všechno ověřeně. Všechno na papíře, old-schoolovej překlad. Takže proto jsem tak dlouho nic nenapsal. Ihned po odevzdání překladu (nakonec to opravdu bylo něco přes tisíc normo) jsem odjel na dovolenou, když jsem přijel, všechno se rozjelo nanovo, tentokrát si strany s tribunálem vyměňovaly různou korespondenci, doplňovaly se přílohy atd., poslední podání bylo minulý pátek. Takže tak.

Proč to tu všechno píšu? Ze dvou důvodů - zaprvé, asi blog znovu rozjedu, i když si nejsem jist, jak často budu přispívat. Zadruhé - a to je důležitější - mám jednu zprávu pro klienty. Díky této zakázce jsem se stal plátcem DPH, takže budu muset k cenám uvedeným na této stránce připočítávat příslušnou sazbu DPH, tedy 20 %. Je mi to líto, ale zákon je zákon. Na druhou stranu se zdá, že to možná nebude takový problém, jak jsem si myslel - všichni mí stálí klienti jsou plátci DPH a když jsem jim o tom psal, všichni odepsali, že s tím nemají problém (stát jim to vrátí, že).

Tato změna nemá vliv na mou práci pro bono - pokud jste fyzická osoba nebo neziskovka nebo příspěvková organizace a potřebujete nějaký překlad, dejte mi vědět, možná se můj “program” pro bono překladů vztahuje i na vás (příklady pro bono překladů, které jsem v minulosti zdarma vypracoval - webové stránky kulturního centra, dopis veřejnému ochránci práv, propagační materiál dětské psycholožky, materiály pro různé neziskovky a fyzické osoby v nouzi atd.).

Takže zatím přeju oběma pravidelným čtenářům hezký večer a možná tu brzy zase něco přibude. Howgh.
|

Co týden dal VIII

Dnešní vydání bude trochu rozvolněnější, protože psát jenom o překladu je celkem nuda, co si budeme povídat (a navíc těch zpráv není tolik). Při psaní tohoto blogu se inspiruji dvěma konkrétními blogy, které oběma čtenářům a čtenářkám (sakra - je to správně? Před nedávnem jsem se rozhodl, že budu psát genderově vyváženě, ale moc velkou jistotou v tomhle směru zatím neoplývám) doporučuji - Secret Diary of Fake Steve Jobs a blog, resp. sloupek amerického filmového kritika Rogera Eberta, a ti taky nepíšou jenom o počítačích, resp. o filmech. Takže tak.

Nová verze prohlížeče Google Chrome, živě.cz
Google přichází s novou verzí svého webového prohlížeče, který má v sobě zabudovanou funkci automatického překladače webových stránek. Jestli jsem to pochopil správně, funguje to tak, že si v nastaveních zadáte svůj výchozí jazyk, např. češtinu, a pak naťukáte třeba stránku New York Times, prohlížeč ji prožene servery a databázemi Google Translate a vám se místo originálu zobrazí rovnou překlad stránky v češtině. Takže vlastně nejde o novou funkci, jen o integraci služby Google Translate přímo do prohlížeče. Jsem zvědavej, jak to bude fungovat, jestli se jim třeba nerozpadne formátování stránky (i když je pravda, že strojové překlady asi budou přibližně stejně dlouhé jako originály, nebo je to mylný předpoklad? Zajímavý námět na translatologickou diplomku?).

Pohled na “druhou stranu barikády”, blog.sme.sk
Zajímavý pohled člověka, který překládal Facebook do slovenštiny. Je to samozřejmě lehce heroizující pohled, který si asi moc sympatií mezi profesionálními překladateli nezíská. Jak už jsem tu jednou psal, já se moc “crowdsourcingem” a “fanslations” (na tento termín mě upozornila profesorka Jettmarová z ÚTRL - a pak že nemá prst na tepu doby) ohrožen necítím, neumím si totiž představit, že by nějaká advokátní kancelář dokázala získat dostatek fanoušků, kteří by pro ni zdarma překládali třeba memoranda, navíc by asi těžko právníci svěřovali důvěrné materiály nějaké internetové komunitě, ovšem co třeba lokalizace softwaru? Nebo titulkování filmů? Dnes máte na netu film i s českými titulky dřív, než se u nás objeví v kinech. Umím si klidně představit, že toho studia mohou využít - chcete vidět novýho Spidermana dřív, než všichni ostatní? Přihlaste se tady na tuhle stránku a film si prohlídněte, pokud jste fanoušek série, máte jedinečnou možnost podílet se na překladu! Pevně věřím, že za tejden by to bylo přeložený. Otázkou zůstává kvalita překladu, ale vzhledem k cenám, které se za titulky dnes platí, se zdá, že je to distributorům celkem jedno...

Výroční zpráva fondu Berkshire Hathaway, bershirehathaway.com (soubor ve formátu .pdf)
Už jsem tady o tom před rokem psal - snad jediná výroční zpráva společnosti psaná v ich-formě. Je to podobné jako s webovými stránkami advokátních kanceláří - v době, kdy se výroční zprávy a další výkazy společností podobají jedna druhé jako vejce vejci, jde o velmi vítanou změnu. Přístup Warrena Buffeta k propagaci je mi celkově sympatický. Podívejte se třeba na hlavní stránku fondu. Bomba z roku 1995. Žádnej flash, videa, fotky bělocha, černocha a asiatky, jak se na sebe křečovitě smějí v konferenční místnosti, jenom text (a navíc v Times New Roman!). Tihle lidi si na nic nehrají. Taky jde o jedinou výroční zprávu, u které mám pocit, že ji opravdu psal ředitel společnosti. (Líbí se mi i detaily, např. doporučené obchody a restaurace v okolí sálu, kde se bude konat valná hromada.)

Books in the Age of the iPad, craigmod.com
Docela zajímavej článek o designu knih a o tom, zda digitalizace ohrožuje vydavatele klasických, tištěných knih. Je pravda, že si nepamatuju, kdy jsem si naposledy koupil knihu, která nebyla paperback (to platí zvlášť o cizojazyčných knihách). Vím, že třeba Baobab (nebo jak se to nakladatelství jmenuje) pořád vydává “hezké” knihy, nedávno jsem jednu držel v ruce, byla vytištěná na kvalitním papíře, použitý font byl moc pěkný, ale přijde mi, že “hezkých” knih je stále míň a míň. Z tohoto pohledu přechod “na digitál” opravdu může tradiční knihu zničit, protože tradiční kniha (paperback) není moc uživatelsky přívětivá (příklad: teď jsem četl The God Delusion od Richarda Dawkinse, je to poměrně tlustý paperback a ten text byl tak blízko vazby, že jsem při čtení musel neustále palci stránky rozevírat, prakticky nešlo číst a držet knihu v jedné ruce. Bylo to dost únavné, navíc nešlo o vadný kus - v knihkupectví jsem si toho všiml hned, ale bylo to stejné u všech vystavených kusů). Zároveň jsem ale pořád k možnosti přečíst si celou knihu na obrazovce lehce skeptický, navíc všechny chyby paperbacků jsou zároveň jejich výhodou - je to knižní fast food, strčíte je do kapsy, můžete se k nim chovat hrubě, házet s nimi, snídat nad nimi, aniž byste měli velký pocit viny. Tak nevím...
|

Co týden dal VII

Tentokrát za trochu delší časové období...

Dán dostal pětku z němčiny, Google mu přeložil domácí úkol do holandštiny, idnes.cz
Tahle zpráva se objevila v médiích poměrně nedávno - dánský školák si chtěl nechat přeložit domácí úkol do němčiny pomocí služby Google Translate, jenže se spletl a místo němčiny vybral holandštinu, takže dostal kuli. Tato zpráva by měla vyvolat pozornost zejména v překladatelské agentuře Kadlec, o které jsem tu nedávno psal (mimochodem, věděli jste, že tuto agenturu “doporučuje seznam.cz”? Stačí kliknout na předchozí odkaz a podívat se na text v horním panelu prohlížeče, jsou to fakt vykukové). Google Translate vlastně staví na hlavu teorii Jiřího Levého, otce i matky české translatologie, že překlad je “rozhodovací proces” (a spolužáci mě teď omluví, popíšu tady, co si z toho pamatuju, klidně mě opravte). Levý postuloval, že překlad je proces, jenž se skládá z po sobě jdoucích překladatelských rozhodnutí, přičemž každé rozhodnutí determinuje to další. Takže např. první rozhodnutí je zakázku vůbec přijmout, další rozhodnutí je např. dodržovat normu cílové kultury, což ovlivní výběr strategie na ose volnost - doslovnost, což ovlivní terminologii i syntax atd. atd. (opakuji, nechytejte mě za slovo, je to moje hodně zkrácená interpretace). Ovšem při překladu “á la Kadlec” jsou rozhodnutí v podstatě jen tři: 1. přijmout zakázku - 2. rozhodnout se, že to udělám pomocí Google Translate a budu si za to účtovat peníze - 3. (ta nejrizikovější část) vybrat správný jazyk služby Google Translate. Kolem místa posledního spočinutí translatologického velikána by citlivé přístroje jistě zaznamenaly mírnou, zdánlivě seismickou činnost, jelikož JL se nejspíš obrací v hrobě.

Znalostní báze Microsoftu je kompletně v češtině, channelworld.cz
Krátká zpráva o tom, že Microsoft mimo 7.000 článků své znalostní databáze (tipuji, že jde o řešení problémů, návody, tutorialy atd.?) přeložených do češtiny nyní nabízí i 250.000 článků lokalizovaných pomocí strojového překladu. Překlad prý “obsahuje chyby ve skloňování slov, skladbě vět nebo v gramatice”.
Nicméně děsí mě následující odstavec:

“Výrobce tvrdí, že studie, které prováděl v minulosti, dokazují schopnost uživatelů díky strojově přeloženému textu zvládnout problémy vyřešit téměř stejně úspěšně jako s profesionálně přeloženým textem. Microsoft nicméně překládací software dále zdokonaluje a v budoucnu chce zapojit i samotné uživatele, kterým umožní opravovat špatně přeložená spojení. Profesionální překlady do budoucna zachová pouze u několika strategických oblastí, jako je například bezpečnost.”


Takže další společnost najíždí na schéma strojový překlad - crowdsourcing. Trh se asi opravdu začíná silně diferencovat, doufám, že budu vždy stát na té správné straně. Otázkou zůstává, zda tím překladatelé skutečně přicházejí o práci. Stále se utěšuji myšlenkou, že takto (strojově) překládané texty by jinak zůstaly bez lokalizace, takže žádný překladatel kvůli stroji o práci vlastně nepřichází. Ale jasně to odráží současný trend, na který myslím upozorňuje Pym: textů určených k lokalizaci je čím dál tím víc, zároveň si však zadavatelé začínají uvědomovat, že to něco stojí... (viz například následující článek:)

Unijní patent spásu nepřinese, varují odborníci, businessinfo.cz
Tohle je ale opravdu oříšek - když si chcete nechat zapsat patent Společenství, musíte předložit popis patentu ve všech 23 oficiálních jazycích EU, což náklady na patentovou přihlášku neskutečně prodražuje zejména u složitějších patentů. Existují hlasy, které volají po zrušení této povinnosti, na druhou stranu by se tím diskriminovali ostatní přihlašovatelé, protože by se ve svém rodném jazyce nedozvěděli, že jejich přihláška koliduje s již existujícím patentem. Já jsem samozřejmě pro zachování povinnosti překládat, ovšem uznávám, že zajišťovat 22 překladů velmi odborného textu, abych si mohl podat přihlášku jednoho patentu, to musí být opravdu radost...

S čím si ani nejvýkonnější počítač nikdy neporadí, ihned. cz
Pěkný článek, který shrnuje můj názor na strojový překlad. Jen mě zaráží, že je v sekci “cestování”...

Jak se stát profesionálním překladatelem?, ihned.cz
Návod v kostce: 1. nauč se jazyk. 2. vystuduj překladatelství. 3. najdi si specializaci. 4. nabídni své služby levně agentuře Zelenka.

|

Ztraceno v překladu IV

Je tu další díl nekonečného seriálu Ztraceno v překladu, v němž povrchní překladatel povrchně analyzuje překlady, které viděl na veřejných prostranstvích. Tentokrát s mezinárodní účastí. Takže s chutí do toho:

Španělský ptáček:
IMG_0106
Místo: Dukelských hrdinů, Praha 7
Čas: 25/9/2009
Proč to tu je: doslovný překlad španělského ptáčku a pár chyb ve spellingu (cheesa? - v tý restauraci asi pracuje Black Dynamite)

Thanks for the help
IMG_0093
Místo: Oddělení akutního příjmu ÚNV Střešovice, Praha
Čas: léto 2009
Proč to tu je: nebudu komentovat překlad (i když napadá mě, že něco ve smyslu “is due for completion” by bylo jednodušší), spíš mě zaujalo, že cizincům se děkuje za “help”, kdežto Čechům jenom za pochopení. Záměr, nebo náhoda?

Sundej boty!
IMG_0097
Místo: Plavecký bazén AXA, Praha
Čas: nepamatuju se
Proč to tu je: “Entrance after changing one’s shoes only?” Tomu říkám perfektně zvládnuté mistrovství zkratky... německy moc neumim, ale přijde mi, že německý překlad je srozumitelnější, stejně mohli postupovat i v angličtině, místo toho zvolili doslovnost...

Žádný východ!
IMG_3996-1
Místo: knihkupectví v Bratislavě
Čas: listopad 2009
Proč to tu je: interference z angličtiny jako blázen. Bylo příjemné, že jsem se v tomto případě setkal s naprostým pochopením překladatelského problému - když jsem se zeptal paní za pokladnou, zda si můžu ceduli vyfotit, hned věděla, o co jde: “pěkná blbost (nebo somarina? - už si nepamatuju), co? My tady nad tim každej den kroutíme hlavou. Jen si to vyfoťte a všem to ukažte!”

Polsko vs. ČR
IMG_0781-2
Místo: česko-polská hranice
Čas: leden 2010
Proč to tu je: vzpomněl jsem si na Newmarka (modří z ÚTRL už vědí), který psal, že překladatel by měl být neutrální a nestranný zejména při překladu politicky citlivých textů. Nevím, zda to bude vidět, ale všechny místní názvy v anglickém překladu vycházejí z polské verze (Kowarski peak, ne Kovářský peak, Karkonosze, ne Krkonoše atd.), je jasné, že text překládal Polák. Nevím, zda se v takovém případě dá neutralita zachovat (a na rovinu - zrovna tady je to asi celkem jedno).

Bonus 1:
IMG_0098
Místo: plavecký bazén Axa
Podle mě nejlepší a nejefektivnější překlad :-)

Bonus 2:
IMG_0090
Místo: Japa shop v Dejvicích, Praha
Nejde o překlad, spíš o kulturní reálii - zaujalo mě, že v Japonsku existuje verze čokoládových tyčinek “pro muže”, jde o hořkou čokoládu místo čokolády mléčné. Když jsem to fotil, malá japonská prodavačka mě vyhodila, jako by mě nachytala při krádeži schémat tištěných spojů pro novou generaci konzole PlayStation...
|

Tak tohle se řekne paní učitelce...

Ze všeho nejdřív krátký “disclaimer”: mám jedno pravidlo - snažím se být vždy kolegiální. Když vidím překlad, který není ideální, pokusím se nejdřív najít příčiny ve špatně nastaveném překladovém procesu nebo systému, než si kopnu do překladatele. Nemám rád, když se někdo směje cizím špatným překladům, protože ruku na srdce - kdo z nás nikdy neudělal chybu? Ale dnes musím udělat výjimku, protože k agentuře, kterou tu dnes budu pomlouvat, žádný vztah kolegiality necítím.

Koukněte se na tuhle stránku. Znáte tu "agenturu" někdo? Upozornila mě na ni jedna kamarádka (nazdar, Markéto!), které se zobrazila jejich reklama na Google. Zaujalo ji, že nabízejí překlady za 90,- Kč na normostranu. Tak se na to podívala a zjistila, že za tuto cenu dostanete překlady vyhotovené pomocí Google Translate bez následné korektury. Ano, opakuji ještě jednou: za krásnou cenu 90,- Kč na "standardizovanou A4" Vám tato agentura vyhotoví něco, co můžete na internetu získat zdarma (oni píšou, že jde o "novou technologii poskytnutou firmou GOOGLE", ale já jsem se díval a Google nic jiného než Google Translate nenabízí, takže buď jde o Google Translate, nebo jde o něco jiného a agentura se snaží vyvolat dojem legitimity odvoláním se na Google). Podle agentury se takový překlad hodí na "domovní řády, návody (!), inzerce apod. a všude tam, kde překlad nemusí být přesný”. Takže návod nemusí být přesný? Až si budu kupovat motorovou pilu nebo elektrický depilátor (no... ehm... možná jsem teď ze svého soukromí prozradil až moc...), budu to mít na paměti.

To ale není všechno - když se kouknete na konec stránky, zjistíte, že "standardizovaná A4" znamená 1.000 znaků i s mezerami. Takže za 1 normostranu překladu vyhotoveného pomocí služby, kterou Google na internetu poskytuje zdarma, zaplatíte krásných 162,- Kč. Ve "standardizovaných A4" jsou uvedeny i ceny za ostatní překlady, takže si je musíte vynásobit koeficientem 1,8. Celý koncept "standardizované A4" je podvod - když píšete fontem standardní velikosti ve Wordu, vejdou se vám na skutečný list papíru A4 až čtyři tyhle “standardizované” strany. Použití spojení "A4" je proto značně zavádějící.

Řekl jsem si, že to není jen tak, a podíval jsem se i na další sekce webové stránky této vykutálené agentury. Zajímavé je třeba tvrzení, že korektury v angličtině provede partnerská společnost "Paramount Enterprises LLC". Tak jsem si to vygoogloval a zjistil jsem, že tahle společnost opravuje střechy v Coloradu. Taky jsem se snažil najít nějakou informaci o společnosti, která tuto agenturu provozuje, nějaké info z rejstříku, IČ, sídlo, zda jsou plátci DPH, prostě něco. Nic jsem nenašel, jen tvrzení o tom, že jde o mezinárodní firmu, a mapku s vlaječkami, kde všude prý mají kanceláře.

Třešničkou na dortu je pak "testimonial" údajného klienta z USA, cituji:

"John C.A., Micro software LTD. USA, Thank you for your job. It is first Czech agency, which is able to translate our contract in so many languages."

Snad ani nemusím dodávat, že takovouhle větu by vyplodil leda rodilý mluvčí s lehkou mozkovou dysfunkcí. Spíš mám podezření, že tady agentura použila "technologii Google". (A samozřejmě jste tušili správně - firmu "Micro software LTD." nejde na internetu najít.)

Obecně jsem proti přílišné regulaci trhu, ale tohle je prachsprostej podvod. Dá se s tím něco dělat? Já jsem na to tady aspoň upozornil a ještě jsem jim napsal ošklivý mail. Odpověď ani nějak nečekám...
|

Me, Myself and Jan Valenta

Tenhle příspěvek bude jen velmi krátký a čistě informativní:
148_nv_01
Pán na fotografii nejsem já, jenom se stejně jmenujeme. Opravdu nemám alter ego, které jezdí freeride na rampě. Opravdu v neděli nepojedu závod v bike parku v Litomyšli. Sice jsem jako malý po asi ročním čekání v pořadníku dostal kolo BMX (stříbrná metalíza s černými koženkovo-molitanovými kryty a nápisem “BMX”) a “byl jsem fakt dobrej” a největší frajer na vesnici (jako že jedeš po ulici bez držení rukou, zdravíš holky na pískovišti a jíš přitom čokoládovej termix plastovou lžičkou), ale nakonec jsem toho nechal.

Takže nesmělí teenageři a chichotající se tenagerky, které mi voláte na mobil, pochopte prosím jedno: ani ten profi jezdec Jan Valenta nemá tajný vedlejšák a nepřivydělává si překlady, takže číslo telefonu zveřejněné na této stránce není jeho číslo. Jasný?
|

Global Knowledge, Local Skills

Výborná reklama na advokátní kancelář:



Připomíná mi to další překladatelskou zkušenost, kterou jsem měl už dávno vytěsnit. Pracoval jsem zrovna ve velké, nadnárodní advokátní kanceláři a přišel příkaz z ústředí, že se budou lokalizovat webové stránky do všech pracovních jazyků kanceláře (původně byly jenom anglicky). Otázkou je, zda to má vůbec nějaký smysl. Kolik lidí se asi rozhodne využít služeb nadnárodní advokátní kanceláře jenom na základě srovnání jejich webových stránek (když většinu práce tyto firmy získávají na základě veřejných zakázek nebo tendrů)? Můj tajný tip - nikdo.

Tvorba textů webových stránek velkých advokátních kanceláří je specifická disciplína, kterou jsem si sám pro sebe pracovně nazval "Global Knowledge, Local Skills" (podívejte se na web jakékoli nadnárodní AK a určitě tam tohle klišé v nějaké podobě najdete). Abyste mohli takovýto reklamní text na webovou stránku advokátní kanceláře napsat, musíte se v sobě silně, ale opravdu silně potlačit jakýkoli náznak kreativity. Ideální reklamní text advokátní kanceláře je text, který můžete naplácnout na jakoukoli jinou advokátní kancelář, a nikdo nic nepozná. Příklad? První věta ze sekce "Experience" webů tří prvních AK, na které jsem si vzpomněl:

1. Our lawyers have local and cross-jurisdictional expertise, in all the major business centres. ("global knowledge, local skills!")
2. With lawyers located in 32 offices in 15 countries around the world, XYZ has one of the broadest and deepest experience bases in the legal industry.
3. From 26 offices, XYZ' lawyers advise on multi-jurisdictional projects and transactions across the world.

Lokalizace webových stránek mého tehdejšího zaměstnavatele sestávala ze tří jednoduchých kroků - zkopírování textů z globální webové stránky - překlad - zveřejnění lokalizovaných verzí. Problém je, že texty často kulturně neseděly. Vezměte si třeba sekci “diversity” - to v ČR prakticky nic neznamená. Kolik černochů, asiatů nebo Romů v pražské kanceláři pracovalo? To vím zcela přesně a dalo by se to spočítat na prstech jedné ruky věčně opilého majitele cirkulárky. Já jsem původně navrhoval, aby tahle stránka byla z české verze webu vymazána, ale to samozřejmě neprošlo. Nakonec jsem to přeložil jako “rovné příležitosti” nebo něco v tom smyslu, myslím, že jsem se pokusil text trochu pozměnit a víc vypíchnout zastoupení žen v kanceláři. (Ani nevím, jak to nakonec dopadlo. Možná je to na webu jako “diverzita”, mám strach se podívat.)

Každopádně to byl velmi frustrující zážitek. Na začátku jsem si řekl, že to musíme udělat dobře - vždy, když jsem četl weby ostatních kanceláří, říkal jsem si, jak je možné, že nikomu ta hromada klišé, informační prázdnota stránek a jazykové a kulturní interference z angličtiny nevadí. Takže jsem se s každým textem mazlil, klišé odstranil, nic neříkající fráze převedl do normálního jazyka. Jenže pak jsem si po dvou týdnech překlad znovu otevřel a zjistil jsem, že vedení všechna moje pracně vymýšlená řešení odstranilo a nahradilo je přesně těmi klišé, kterým jsem se snažil vyhnout. Snažil jsem se ještě zasáhnout, ale bylo jasné, že můj názor nikoho nezajímal. Takže česká stránka dané advokátní kanceláře je nejspíš (jak jsem říkal, mám strach se podívat) úplně stejná jako stránky ostatních kanceláří - plná jazykových výrazů, které já jako “laik” musím označit za klišé a interference.

Na druhou stranu je nutné přiznat, že výše uvedená reklama by se pro velké, nadnárodní kanceláře nehodí, protože ty se vůbec nezaměřují na fyzické osoby (pokud tou fyzickou osobou není třeba Bill Gates, Al Gore, Přemek Podlaha atd.). Jde asi o sémantiku - od právníků se čekají asi jiné věci než vtipná webová stránka. Když si najmu právníka, chci se smát až po vyhraném soudním sporu. Takže možná je to v pořádku, co vy na to?
|

While My English Gently Weeps...

Dnešní příspěvek by se také mohl anglicky jmenovat "An Exercise in Vagueness" - chci Vám totiž vyprávět, co se mi stalo při tlumočení u rozhodčího soudu, ale samozřejmě musím být diskrétní a nikoho nejmenovat. Takže asi takhle:

Šel jsem s klientem (právníkem) tlumočit k nejmenovanému rozhodčímu soudu. Stres prakticky žádný - překládal jsem v dané věci v podstatě všechna podání, takže jsem dobře znal argumenty obou stran. Každopádně to bylo velmi zajímavé - rozhodčí doložka napadené smlouvy stanovila, že jednacím jazykem rozhodčího řízení bude angličtina. Takže jsme se tam sešli já, můj klient, tři rozhodci, zapisovatel, advokátka protistrany (velmi významná, avšak nejmenovaná pražská advokátka) - všichni Češi, ale mluvili jsme anglicky. Jediným cizincem byl jednatel společnosti navrhovatele, který však podle mě česky rozuměl. Podle mě ideální situace pro češtinu jako jednací jazyk a jednoho chudáka tlumočníka na šepták. Ale ne - rozhodčí doložka je rozhodčí doložka.

Co vám budu povídat - kdyby byla angličtina mrtvým jazykem, dělala by v hrobě piruety ještě dnes. Co mluvčí, to vlastní... ehm.... "jedinečné"... pojetí angličtiny. Zajímavé je, že jsme se neshodli ani na základní terminologii - zatímco protistrana používala pro žalobce termín "Plaintiff" (a já jsem, i když nerad, tento termín přejal, aby nedocházelo k nedorozuměním), jeden rozhodce neustále používal termín "Claimant" a druhý "Petitioner". Ale i jinak to byla perla za perlou, zvlášť když se do hry “posuň hranice anglické gramatiky” zapojil třeba předvolaný svědek.

Pověstnou třešničkou na dortu pak byla oprava mého tlumočení advokátkou protistrany. Měl jsem přetlumočit, že smlouva byla sepsána na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře XYZ. Použil jsem slovo "letterhead", ovšem zakončil jsem jej intonačním otazníkem, protože někde u druhého "t" jsem znejistěl, zda je možné "letterhead" použít pro označení celého papíru, nebo jenom hlavičky. Takže jsem řekl něco jako "let...ter....head?" a na chvíli jsem odmlčel. To si významná pražská advokátka vyložila jako výzvu k opravě a s úsměvem člověka, který PROSTĚ VÍ, řekla: "Zřejmě jste měl na mysli "headpaper"." Takže asi tak.
with-the-germ
Celý příběh vrcholí právě nyní - dostal jsem k překladu zápis z jednání. Je to koží, jak se říkalo u nás na základce. Zapisovatel vzal již tak vážně raněnou angličtinu všech mluvčích a zasadil jí smrtelný úder v podobě přeslechnutí, překlepů, nepochopení atd. Například v zápisu stojí: “Was it suggested that they verified facts claimed in the memorandum?”, ale já jsem si jistý, že jsem říkal: “Was it suggested that they verify the facts claimed in the memorandum?” - skoro stejná výslovnost, ale jiný význam. (Na druhou stranu ten chudák zapisovatel byl v permanenci prakticky celý den a rozhodci před sebou měli druhý monitor, takže měli zápis kontrolovat.)

Právě kvůli tomuhle a další věcem přestávám věřit Googlu. Představte si, že někdo takový zápis dá na web a Google to zindexuje. V Googlu si dnes najdete, co chcete, “ověřit” si tam prakticky můžete jakoukoli blbost. Howgh.
|

Back in the ÚTRL

Autor pořekadla "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" zřejmě neznal moji maličkost. Už tak od léta si pohrávám s lehce perverzní myšlenkou přihlásit se k doktorskému studiu na Ústavu translatologie, na ústavu, kde jsem strávil těch nejkrásnějších (a zároveň nejstrašnějších) deset let svého života. No nic, nebudu to tu zbytečně rozvádět - na Vánoční besídce ÚTRL jsem tuto myšlenku, jež je plivancem do tváře všech bohů translatologie, realizoval a domluvil jsem se s vedením, že podám přihlášku. Pokud některý ze dvou pravidelných čtenářů tohoto blogu snad ještě váhal, nyní je to již nad slunce jasné - ano, jsem idiot...

Problém je, že musím tak do konce ledna napsat projekt. Rád bych vycházel ze své diplomové práce, která se týkala právního překladu. (Navíc chci "bádat" v oboru, ve kterém aktivně překládám.) Nejvážnějším kandidátem je zatím překladatelský experiment, který by potvrdil, nebo vyvrátil domněnku jednoho z právních překladatelů, s nimiž jsem v rámci výzkumu dělal rozhovor. Tento překladatel tvrdil, že "právníci chtějí doslovné překlady, protože se domnívají, že jenom doslovnost zaručí správný zpětný překlad." Při vyjednávání smlouvy se totiž daný dokument obvykle přeloží několikrát tam a zpátky, přičemž jednotlivé překlady zachycují změny v dokumenty, na nichž se protistrany během jednání dohodly. Doslovnost (nebo překladovost) by pak teoreticky měla zaručit, že při zpětném překladu dojdeme k původnímu textu originálu, a ne k něčemu jinému.

Tahle teorie je určitě zajímavá, ale mám s ní trochu problém. Podle mě vyjadřuje překladatelskou normu devadesátých let, ovšem v poslední době sleduju odklon od doslovnosti směrem k idiomatičnosti (sám překladatel, který výše uvedenou domněnku vyslovil, uznal, že z jazykového hlediska nejsou doslovné právní překlady ideální, ale že to není pro právníka priorita, což je také pravda). Podle mě se nedá dát ani v úzce vymezeném právním překladu rovnítko mezi doslovnost a "správnost". Výše vyjádřená domněnka zcela pomíjí intertextovost - pokud si oba překladatelé uvědomí, kterými dokumenty (zákony) se oba překlady řídí, mohli by překládat idiomaticky a zároveň se v obou jazycích držet stejných terminologických sad.

No každopádně by se podle mě dala platnost této teorie ověřit experimentem, ovšem bude to fuška. Největší problém experimentu je hodnocení kvality, které je vždy do jisté míry subjektivní. Navíc bych se asi nevyhnul textové analýze, což je disciplína, kterou z duše nenávidím. Aby to k něčemu bylo, měl bych do hodnocení zapojit i právníky, což taky nebude jednoduché.

Proč tady o tom píšu? Protože mám ještě trochu času a přivítám jakékoli nápady a návrhy. Můžete si zadat pseudo-věděcký výzkum na míru. Zajímá vás něco v oblasti právního překladu? Pokud ano, napište mi mail, nebo do komentářů. Přivítám jakýkoli nápad. Mám další nápady, ovšem jsou to spíš jenom oblasti, které mě také zajímají, ale nemůžu je nějak uchopit ve formě hypotézy nebo výzkumné otázky - co třeba využití CAT nástrojů v právním překladu? Nebo geneze tvorby originálů právních textů - jak ovlivňuje překladatelský proces? Nebo překlady právníků - jak se liší od překladů překladatelů? Nebo obecně překlady neprofesionálních překladatelek a překladatelů (abych byl genderově vyvážený), administrativních pracovníků a pracovnic atd. Jak vypadají, jakými normami jsou ovlivněny?

No zkrátka kdyby vás něco napadlo, dejte mi vědět...
Veselé Vánoce!

|

Happy Holidays, Gz and Hustlas!

Ze všeho nejdříve se chci omluvit oběma pravidelným čtenářům tohoto skromného blogu za více něž měsíční přestávku v bloggování. “Co jsi dělal, kde jsi byl?” slyším se vás ptát. “Bali? Thajsko? Fjordy v Norsku?” Omyl. Byl jsem celou dobu doma přikován k obrazovce a překládal jsem. Nějak se mi prostě sešlo víc projektů najednou... A přitom jsem chtěl psát o tolika věcech...
Jako omluvu tady zveřejňuju odkaz na jedinečný online hip-hopový glosář. (Nechápu, že se ještě neobjevil mezi glosáři JTP. Asi se tu nepořádá dost hip-hopových konferencí, nebo co.) Ty cenné chvilky, které jsem trávil mimo pracovnu, jsem totiž vyplnil poslechem hip-hopových legend (zejména v mé skromné sbírce znovu objevenému debutu Snoop Dogga Doggystyle), které se poslouchají opravdu mnohem lépe, když rozumíte, o čem rapují (zároveň ale musím uvést, že názory vyjádřené Snoopem nemusí nutně vyjadřovat názor redakce tohoto blogu). Takže, all you Gz and hustlas, až si znovu poslechnete něžné verže filozofa “D-O-double G” o tom, že kouří indo a pije gin s džusem, jistě si vychutnáte každou aliteraci i skvěle vypointovanou argumentaci na téma proč je West Side lepší než East Side.

Takže Happy Holidays (v pátek mi moje profesorka tlumočení na ÚTRL řekla, že pouze tento pozdrav je politicky korektní a nábožensky neutrální0) a hodně úspěchů v novém roce. Zachovejte mi přízeň - brzo tu přibudou další příspěvky, na které jsem v prosinci zkrátka neměl čas.

Take it away, Snoop:

|